Prázdniny jsou v plném proudu a mnoho prarodičů se rozhodlo odlehčit rodičům a současně si užít krásnou dovolenou společně se svými vnoučaty. Předně je ale potřeba si zodpovědět důležitou otázku, a to, zda vyrazit za teplem či spíše někam na hory. V každém případě je však důležité dovolenou dobře zvolit tak, aby si ji mohla užít celá rodina napříč generacemi.
Kam si vyrazit
A to může být skutečně oříšek, především v době, kdy jsou rozdíly mezi generací prarodičů a jejich vnoučat tak výrazné. Co by mohlo bavit jedny, nemusí zaujmout ty druhé a velmi brzy se z krásné dovolené může stát otravná nuda. Co dělat, aby k tomu nedošlo?
Předně je dobré si stanovit, na jaké místo se budou chtít účastníci zájezdu vydat. Dnes už není problémem pobyt u moře, v horách, či dokonce ani road trip. Pokud nebudete chtít opustit naši krásnou zem, rozhodně nezoufejte, i tady se najde mnoho krásných míst, kde si svůj čas s vnoučaty můžete užít.
Některé cestovní kanceláře se už dnes přímo zaměřují na zájezdy vhodné právě pro prarodiče a vnoučata. Mnoho z nich už takové dovolené organizuje několik let a zpětná vazba jim pomáhá k tomu, aby je mohly přizpůsobit téměř každému. Také zahraniční oblasti nabízí speciální pobyty pro seniory, kteří se rozhodnou vycestovat společně s vnoučaty. Tam mohou vykonávat nejrůznější činnosti, které jsou speciálně zvoleny právě pro tyto dvě generace tak, aby si to co možná nejvíce užily.
Společně strávený čas
Trávení společného času s vnoučaty je navíc velmi prospěšné. Pomáhá totiž k udržení dobrého fyzického i psychického stavu seniorů. Pro vnoučata je zase čas strávený s babičkou a dědou přínosný tím, že se od nich můžou dozvědět spoustu zajímavostí z jejich života a naučit se věci, které jejich rodiče neumí.
Pamatuju si na vlastní výlet s babičkou na Šumavu, bylo mi asi osm. Chtěla, abychom spolu zažili „její dětství“, jak říkala. Spali jsme v chatě bez elektřiny, večer jsme si svítili petrolejkou a já si připadala jako v pohádce. Po dvou dnech mi ale začala chybět vana, tátův telefon a domácí snídaně od mámy. Přesto na ten týden vzpomínám s láskou, i když tehdy jsem byla chvílemi pěkně nevrlá. Babička to ustála, dodnes ji za to obdivuju.
Během takové dovolené je tak vhodné dávat pozor, aby nedošlo k něčemu, co by její hladký průběh ohrozilo. Zákon schválnosti totiž funguje zaručeně vždy a všude. Pro děti je nutné připravit nějaký program, aby se nenudily a nebyly otrávené. I aktivní prarodiče by neměli přecenit své síly, péče o vnoučata by je mohla unavit, a tak je dobré si činnosti, které na dovolené plánujete dělat, pořádně předem promyslet.
Jan Budař slaví 48: Nikdy nebyl mamánkem, pravdu o svém bratrovi odmítal tajit a jediný přiznaný vztah byl s cukrářkou
Při hledání konkrétního zájezdu je pak dobré hledat místa, kde jsou na pobyt s dětmi zařízeni. Můžete tak najít lokality, kde jsou na děti dobře připraveni a na místě budete mít k dispozici například menší postýlky, hračky, dětské jídlo či venkovní hřiště.
Na co nezapomenout
Pokud se nakonec rozhodnete odjet do zahraničí, je dobré znát také některé praktické informace, které se budou rozhodně hodit. Pro pobyt za hranicemi s dítětem, které není vaším přímým potomkem, budete totiž potřebovat písemný souhlas rodičů. Nevyžadují ho sice všechny státy, Ministerstvo zahraničních věcí však doporučuje ho pro jistotu mít vždy.
„V písemném souhlasu je doporučováno dostatečně identifikovat dítě (jméno a příjmení, datum narození a číslo cestovního dokladu), stejným způsobem i jeho doprovázející osobu, destinaci a přibližný termín cesty,“ píše se na stránkách MZV.
Někteří prarodiče se mohou bát
I když někdy dovolená s vnoučaty vypadá jako idyla, je dobré si zcela objektivně říci, zda se na to prarodič skutečně cítí. Mnoho z nich totiž ví, že takový pobyt se může rychle proměnit v peklo. Když například malé děti neuhlídají, může se stát, že se zraní, což mnoho prarodičů dost stresuje. Především u menších dětí dávají prarodiče mnohdy přednost tomu, až děti trochu odrostou a zvládnou například i odloučení od rodičů.
„Vnučka je na nás zvyklá, ale první noc v hotelu nespala a vřískala. Prostě jí začalo být smutno po mamince. Byla vlastně poprvé bez ní v cizím prostředí. U nás doma občas přespává, ale je tam zvyklá. Hotel ji děsil všemi těmi novými zvuky. Takže ráno byla nevyspalá a pořádně protivná. A to tak, že odmítala snídat, vrhala kolem sebe zlé pohledy, prostě se z ní stala malá protiva a vydrželo jí to pár dnů,“ prozradila paní Marta pro i60.cz.
Mnoho prarodičů se také bojí, aby se dětem něco nestalo. „Řada těch, kteří se zúčastnili kvalitativní části výzkumu, popisovala například tíhu odpovědnosti a strach o bezpečnost vnoučat, protože nejsou jejich. Zatímco strach rodičovský má spíše podobu dlouhodobé starosti o životní úspěch, o aktuální i budoucí spokojenost dítěte, u vnoučat je to spíše strach situační. Takový ten pocit: aby se jim něco nestalo,“ dodala socioložka Lucie Vidovičová.
Retro hry, které nás vytáhly ven a dnešní děti je neznají: Guma, panák, přebírání provázku, cvrnkání kuliček i Krvavé koleno
Zdroje: autorka, mzv.gov.cz, novinky.cz, i60.cz
