Spisovatel a novinář Josef Klíma (75) musel v minulosti přehodnotit svůj přístup k životu. Vážné onkologické onemocnění ho tehdy donutilo zvolnit pracovní tempo a přenechat psaní vlastních pamětí kolegyni. Nemoc sice ustoupila do remise, on ale otevřeně přiznává, že přestal dělat dalekosáhlé plány.
Kniha v cizích rukou
Klíma chtěl původně svou autobiografii Tváří v tvář zločinu sepsat zcela sám. Do cesty mu bohužel vstoupila rakovina kůže a on musel okamžitě změnit priority. Práci na knize nakonec převzala a dokončila jeho kolegyně Karolína Lišková. „Oznámili mi, že mám rakovinu kůže a já jsem si říkal: Co se mnou bude? Budu ležet v nemocnici, bude mi blbě, možná umřu a tu knížku nenapíšu,“ svěřil se v pořadu 13. komnata. Melanom na noze mu lékaři vyoperovali.
Další zdravotní komplikace
Později se objevila další bulka. Tentokrát se jednalo o zhoubný bazaliom na nose, který naštěstí nemetastázuje. Kvůli viditelnému umístění nádoru podstoupil nezbytnou plastickou operaci. Klíma momentálně dochází na pravidelné lékařské kontroly a výsledky vypadají dobře. K situaci přistupuje velmi pragmaticky a snaží se brát věci s nadhledem.
Rozhodl se ale přestat plánovat vzdálenou budoucnost. Zubatá si ho podle jeho vlastních slov už ocejchovala a má ho ve svém výběhu. Přestože je zákeřná nemoc nyní v remisi, bere svůj současný stav s velkou pokorou. Samotné smrti se nebojí, obavy má pouze z bolestivého umírání. Věří v nesmrtelnost lidské duše a v to, že člověk přežívá dál ve svých potomcích.
Kolaps ve střižně
Zdravotní potíže se mu nevyhýbaly ani před odhalením onkologické diagnózy. Přímo v televizní střižně prodělal nečekaný infarkt. Jeho tělo tak zareagovalo na obrovský tlak plynoucí z náročné práce investigativního reportéra. Nešlo o typické vyhoření. Šlo spíše o pocit naprostého vyčerpání z temného prostředí zločinu, ve kterém se denně pohyboval.
Měl dojem, že se neustále brodí ve špíně mafiánských praktik. Frustrovalo ho také zjištění, že řada odhalení neměla vůbec žádný dopad a viníci zůstávali dál beztrestní. Uvažoval proto o definitivním odchodu z oboru. U profese ho nakonec udržely prosby běžných lidí o pomoc a zastání v těžkých životních situacích.
Osobní strážci v patách
Práce na mimořádně citlivých kauzách představovala riziko i pro jeho nejbližší. Při natáčení reportáže o podivných úmrtích v bohatých kruzích obdržel s kolegou varování přímo od podsvětí. Situace tehdy došla tak daleko, že mu domovská televize musela zaplatit dva profesionální osobní strážce.
Přítomnost bodyguardů mu očekávaný klid nepřinesla. Jejich neustálý dohled mu naopak denně připomínal reálné ohrožení života. Dnes už se plně soustředí spíše na klidnější rodinný život s manželkou Janou.
