Posun hodinových ručiček představuje velmi tvrdý zásah do lidského biorytmu. Evropská unie přitom slibovala úplné zrušení této praxe již před osmi lety. Politické neshody a následná pandemie koronaviru ovšem schvalovací proces zcela zmrazily. Stamiliony Evropanů proto na konci letošního března znovu nedobrovolně obětují cennou hodinu nočního odpočinku.
Další posun již v neděli
Letošní přechod na letní čas připadá na neděli 29. března. Noc se zkrátí o šedesát minut přesně ve dvě hodiny ráno. Odborníci se dlouhodobě shodují v tom, že jarní změna představuje pro tělo naprosto extrémní zátěž. Umělý zásah silně narušuje cirkadiánní rytmy a vyvolává fyziologický stav srovnatelný s pásmovou nemocí po dlouhém mezikontinentálním letu.
Statistiky spojují tento skokový nedostatek spánku s vyšším počtem ranních dopravních nehod, častějšími pracovními úrazy, a dokonce i zvýšeným rizikem srdečního infarktu v prvních dnech po posunu. Organismus se zkrátka nedokáže přizpůsobit ze dne na den a potřebuje čas na srovnání vnitřních procesů.
Historie změny času
Historický zrod pravidelného posouvání hodinových ručiček spadá už do období první světové války. Úřady v letech 1915 a 1916 nutně potřebovaly šetřit energiemi, a tak zavedly koncept letního času. U nás pak zakotvila tato zvyklost jako každoroční rutina v roce 1979.
O 17 let později pak EU sjednotila pravidla pro všechny členské státy přesně na poslední březnovou a říjnovou neděli. Původním a biologicky přirozeným standardem pro naše končiny byl odjakživa ten takzvaný zimní, odborně řečeno středoevropský čas.
Nekonečné politické přešlapování
Evropská komise přednesla oficiální návrh na zrušení střídání času na podzim roku 2018. O rok později tuto iniciativu odsouhlasil Evropský parlament s jasným harmonogramem, podle kterého mělo k poslednímu posunu dojít v roce 2021. Jenže následná diskuze členských států narazila. Nedokázali se shodnout ohledně budoucího uspořádání. Evropa se tak rozdělila na dva nesmiřitelné tábory.
Některé státy totiž trvaly na celoročním zachování posunutého letního času – kvůli delším večerům. Jiné vlády naopak striktně požadovaly návrat k přirozenému středoevropskému času. Ten mnohem lépe odpovídá lidské biologii. Nástup covidu navíc odsunul řešení tohoto problému. Bývalá vláda proto v roce 2021 schválila nařízení pro zachování stávající praxe minimálně do roku 2026. O dalším osudu evropského času tak rozhodnou stávající politici, ačkoliv ochota k hledání kompromisu aktuálně chybí.
Světlo funguje jako nejlepší lék
Biologické hodiny člověka fungují na základě pravidelného střídání světla a tmy. Přirozené světlo ovlivňuje produkci důležitých hormonů, trávení potravy i imunitu. Umělé osvětlení v moderních domácnostech tento křehký mechanismus silně narušuje a posun času situaci ještě zhoršuje. Tělo zkrátka potřebuje jasné signály z vnějšího prostředí, aby vědělo, kdy má odpočívat a kdy naopak podávat výkon.
Lékaři proto důrazně radí v prvních dnech po jarní změně maximalizovat pobyt na ranním denním světle. Vhodně zvolená ranní procházka pomůže organismu mnohem rychleji sladit vnitřní biorytmus s novým časovým nastavením a spolehlivě tlumí nepříjemné dopady umělého posunu. Stejně tak se doporučuje omezit večerní vystavování se modrému světlu z obrazovek televizí a mobilních telefonů.
Který čas preferujete vy? A vadí vám tyto změny?
