České firmy stojí na prahu největší mzdové revoluce za poslední desetiletí. Éra, kdy byla výše mzdy předmětem přísně střeženého tajemství a doložek o mlčenlivosti, se chýlí ke konci. Nová evropská pravidla dávají lidem do ruky nečekaně silný nástroj a nutí zaměstnavatele vyložit karty na stůl a mzdové rozdíly obhajovat tvrdými daty.
Tlak na transparentnost
Evropský parlament schválil směrnici, kterou Česká republika začlení do legislativy již do června letošního roku. Pravidla razantně mění praxi utajování výdělků a dávají pracovníkům možnost zjišťovat finanční ohodnocení na srovnatelných pozicích. Firmy tím ztratí výhodu embarga a budou čelit dotazům svých zaměstnanců.
„Připravovaná legislativa v oblasti rovného odměňování může během několika let odkrýt to, co množství firem doteď skrývalo pod povrchem, tedy nejasná pravidla, historické rozdíly a osobní výjimky. A to vše v prostředí, kde zaměstnanci budou mít výrazně silnější práva ptát se, porovnávat a žádat vysvětlení týkající se výše mzdy,“ říká Ivona Tajšlová z poradenské společnosti BDO, která se věnuje odpovědnosti firem a firemnímu poradenství.
Konec osobních výjimek
Dosavadní systém odměňování stál v podnicích často na zvyklostech a individuálních dohodách. S novou legislativou podobné praktiky narazí na realitu povinného zdůvodňování. Zaměstnavatelé musí přesně definovat hodnotu pozice na základě odpovědnosti či dopadu na chod podniku.
„Firmy budou muset umět vysvětlit, proč má jeden člověk vyšší mzdu než druhý na srovnatelné pozici, a opřít to o objektivní důvody. V okamžiku, kdy se zaměstnanci začnou ptát systematicky a budou k tomu mít legislativní oporu, už nebude stačit odpověď typu ‚tak to vždycky bylo‘,“ vysvětlila Tajšlová.
Pravidla dopadnou citelně na korporace s více než stovkou pracovníků. Tyto subjekty čeká povinnost reportovat mzdové rozdíly. Pokud u průměrné odměny vznikne neodůvodnitelný rozdíl přes pět procent, podnik musí přijmout konkrétní nápravná opatření a věc projednat s odbory.
Varování ze soudních síní
Ošidnost špatně nastavených kritérií přesně ilustruje případ České pošty, která čelila žalobám kvůli rozdílným platům řidičů v Praze a regionech. Advokát Filip Lukačovič z BDO Legal připomněl, že argumentace vyššími životními náklady u soudů zcela pohořela. Státní podnik uspěl až s faktem, že pražští řidiči čelí vyššímu stresu v hustém provozu a úzkých ulicích. Teprve tato objektivně doložitelná zátěž soudce přesvědčila o oprávněnosti rozdílu. Podobné dokazování čeká plošně celý soukromý sektor.
Změna náborové strategie
Evropská směrnice silně zasáhne do procesu přijímání nových lidí. Uchazeči získají garantovaný nárok na informaci o mzdovém rozpětí ještě před zahájením pohovoru. Společnosti musí nyní rychle sladit vnější komunikaci s reálným stavem uvnitř podniku. Skrývání platových mantinelů se brzy stane definitivní minulostí.
Otevřenost tvoří důležitý faktor pro budování značky zaměstnavatele. „Zaměstnanci i kandidáti dnes mnohem více sledují hodnoty firem a férovost. Pokud odměňování působí nesystematicky nebo netransparentně, oslabuje to důvěru a dlouhodobě i schopnost firmy přitáhnout a udržet kvalitní lidi,“ dodala Ivona Tajšlová.
