Na výlet i dovolenou do Luhačovic: Lázně, architektura, prameny, zmrzlina, teplý oplatek i tip, kde zaparkovat

Česká republika nabízí víc než dost lázeňských měst, která člověku pomohou na těle i na duchu. Kromě léčebných procedur jsou totiž často místa s okouzlujícího architekturou, kudy doslova kráčela historie této země. Příkladem budiž Luhačovice, které jsou největšími lázněmi moravského regionu. Co všechno na vás v tomto místě dýchne? Proč vyrazit do Luhačovic?

REKLAMA

Kde vlastně jsou

Najdete je asi 16 kilometrů na jihovýchod od Zlína, přímo na říčce Šťávnici. Při cestě vozem stačí sjet z dálnice nebo hlavních silnic a dostanete se k nim snadno přes okolní obce. Ze Zlína sem jezdí pravidelné autobusy, stejně tak z Uherského Brodu. Rychlík Slovácký express je pak spojuje přímo s hlavním městem.

Dýchání a trávení

Krom toho, že jsou Luhačovice považovány za nejlepší lázně Moravy, patří i k nejvýznamnějším střediskům tohoto druhu v rámci celého státu. Léčebné programy jsou vyhlášené procedurami na dýchací ústrojí a také zažívání. A i když vás zrovna netrápí zdraví, stojí toho město určitě za návštěvu. Jsou totiž oázou klidu, který s trochou snahy léčí všechno.

Architektura a místní kolorit

Město spojuje přírodní materiály, lidové inspirace a zároveň je do okolní přírody zasazeno velmi citlivě. Velmi se tu podepsal slovenský architekt Dušan Jurkovič. Během svého působení počátkem 20. století se inspiroval právě lidovou architekturou, především stylem valašským.

Je to vidět v použití kamene, dřeva, folklórních ozdob, barevných detailů a řezbářství. Architekt si pro vlastní bydlení propojil dvě starší budovy z roku 1902. Přibyla pestrá výzdoba, původně lehce fádní stavby se tak změnily v barevný rej. Výsledek je dnes dominantou města. V roce 2002 byl rekonstruován a nabízí tak restauraci, saunu i bazén.

Další významné stavby

Jurkovičovy projekty jeho vlastním domem rozhodně nekončí. Vila Jestřabí z roku 1903 je symetrická budova s bočními křídly a slouží jako prestižní lázeňský hotel. Chaloupka (ne typově, takhle se to opravdu jmenuje) byla původně kuchyní ve svahu. Jurkovič ji přestavěl na malebnou vilku s kamenným přízemím. Dá se v ní ubytovat, nahoře v dřevěném patře jsou balkony, celek viditelně inspirovala architektura Karpat.

Vodoléčebný ústav vznikl v roce 1909 přestavbou Jestřabského mlýna. Jurkovič nechal kamenné přízemí, stejně tak cihlové patro. Nástavbu ale zvýšil, sjednotil i střechu domu.

Kolonáda

Ta je srdcem každého lázeňského centra, v Luhačovicích tomu není jinak. Ta místní je velmi rozsáhlá, zrodila se v polovině minulého století a navrhl ji Oskar Poříska. Začíná u Jurkovičova domu, přičemž tvoří skládačku tří částí – velké kolonády, malé kolonády a haly pramene Vincentka, který Luhačovice proslavil.

Právě tato silně mineralizovaná voda je celorepublikově nejznámější a současně nejvyužívanější. Dá se sehnat i v lahvovém balení a několikrát změnila svou dostupnost. Před lety byla totiž normálně mezi nápoji, později jen v lékárně, v poslední době je opět volně k mání.

Prameny

Luhačovice nabízí hned několik léčivých pramenů, každý vyniká jinou chutí. Jsou postupně k mání napříč kolonádou a je možnost si odnést pramen i ve vlastní láhvi domů. Jen pozor – neberte si zbytečně moc velké množství s sebou „na potom“, v láhvi dlouho nevydrží a zakalí se. Také je dobré si vzít z domu nějaký kelímek či hrneček. Pokud ale zapomenete – nevadí. Stačí v budově s Vincentkou zakoupit za deset korun papírový kelímek.

Něco pro každého

Pokud se rozhodnete Luhačovice navštívit i s dětmi, určitě neuděláte chybu. Samotná kolonáda nabízí nespočet cukráren s výbornou zmrzlinou, procházet se můžete podél říčky, ve které jsou k vidění kachny, které tu a tam zvědavě přijdou blíže. Centrum má také své parky a pokud se chcete více projít, můžete se vydat za město na přehradu. A také můžete navštívit Zoo Lešná, která rozhodně stojí za vidění. Patří mezi naše nejkrásnější zoologické zahrady.

A pokud máte rádi lázeňské oplatky, určitě využijte možnost nechat si jej připravit teplý jen tak do ruky. Na výběr mají několik příchutí a stojí to za to.

Kde zaparkovat?

Z vlastní zkušenosti poradím placené parkoviště, které je kousek u vily Jestřabí. Poté stačí přejít přes přechod a za chvíli jste již v lázeňském parku. A u tohoto parkoviště je poblíž i možnost navštívit muzeum, a to Sluneční lázně, kde si můžete vybrat ze tří okruhů.

Zdroje: Autor, Tiscali, KudyZNudy, Denik

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Dovolená v Česku: Kam zajet na Jižní Moravě. Skanzen, jeskyně i hvězdárna ukazují, že tu nejde jen o víno

Plánujete dovolenou na Jižní Moravě? Pak víme o místech, která byste v žádném případě neměli vynechat. Nadchnou totiž děti i dospělé.

Samosběr borůvek: Vyrazit můžete na Jižní Moravu i do Beskyd, děti ale nechte doma

Kam se vydat na samosběr borůvek? Tyto sladké a tělu prospěšné plody nabízí některé farmy s možností vlastního sběru. Děti ale nechte doma...

Karlův most: Mysteriózní datum založení a co skrývá palindrom 135797531

Karlův most je dominantou hlavního města a spojnicí obou jeho polovin. Snad i díky načasování založení vydržel zatím všechny katastrofy.

Itálie zpřísňuje: Na turisty čekají pokuty za mušle a za telefon v ruce během řízení, platí zákaz plavek mimo pláž

Plánujete dovolenou v zahraničí a míříte do Itálie? Pak si kromě opalovacího krému přibalte i dávku trpělivosti a pořádnou porci informací.

Tleskání v letadle: Letuška prozradila, proč to nedělat hned po přistání

Tleskání v letadle po přistání na pevnou zem zažil asi každý, kdo někdy takto cestoval. Piloti ho milují, jen to načasování je většinou špatně.

Po dešti rostou, ale za jak dlouho: Kde a kdy hledat první letní hřiby

Oproti běžnému názoru nerostou houby hned po dešti, nějakou dobu jim to trvá. Jak dlouho čekat než vyrostou hřiby a kam přesně vyrazit?