Je to teprve potřetí v historii lidstva, co k nám přiletěl objekt z jiné části vesmíru. Nyní se kometa 3I/ATLAS přiblíží Slunci a naposledy proletí okolo Země. Nové záběry z Marsu rozproudily nejen debaty o jejím původu, ale i spekulace o mimozemské technologii.
Vzácná návštěva z jiné části galaxie
Kometa 3I/ATLAS, katalogově označená jako C/2025 N1, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který kdy lidstvo zachytilo při návštěvě naší soustavy. Přilétá z hlubokého vesmíru, drží se vlastní dráhy a Slunce ji k sobě nepřiváže. Po průletu zkrátka zmizí pryč. Ke Slunci se dostane nejblíže 29. října, a to ve vzdálenosti přes 200 milionů kilometrů. V tu chvíli poletí rychlostí, která bere dech – téměř 400 tisíc kilometrů za hodinu.
Nejblíž k planetě se 3I/ATLAS dostala už 3. října, kdy proletěla kolem Marsu ve vzdálenosti asi 30 milionů kilometrů. K Zemi se zdaleka tak nepřiblíží, nejblíže nám bude 19. prosince, a to na 270 milionů kilometrů. I tak ale nabídne krátké okno pro pozorování. Mezi koncem října a koncem listopadu by měla být viditelná pomocí menších astronomických dalekohledů.
Záběry z Marsu rozproudily debatu
Vědci z Evropské kosmické agentury (ESA) zachytili 3I/ATLAS pomocí sond Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter (TGO). „Pohybující se bílá tečka je středem komety, který tvoří ledovo-skalnaté jádro. Viditelná je i obklopující koma,“ uvedla ESA 7. října na svém webu.
Zvláštní rozruch ale způsobily záběry z marsovského roveru Perseverance, který zaznamenal průlet 3I/ATLAS jako masivní válcovitý objekt. Podle astrofyzika Aviho Loeba z Harvardovy univerzity však jde o optické zkreslení. „Zdánlivý válec vznikl kvůli kameře na vozítku, jelikož soustavně naskládala za sebe stovky snímků tělesa 3I/ATLAS během asi deseti minut,“ vysvětlil Loeb podle Daily Mail.
By Thunkii – Own work, CC BY 4.0, Link
Oponuje mu Horace Drew, bývalý vedoucí výzkumník australské organizace CSIRO, který tvrdí, že objekt skutečně vypadá jinak než běžná kometa: „Dřívější snímky 3I/ATLAS byly zepředu, zatímco nyní jej lze spatřit z boku.“
Chemické stopy, světelná polarizace i barva
Kometa 3I/ATLAS je aktivní, a jak se přibližuje ke Slunci, její povrch uvolňuje plyny a prach. Tento oblak (tzv. kóma) vytváří rozmazaný vzhled. Podle Science Alert pozorovali astronomové i neobvyklou polarizaci světla, což může souviset s přítomností vodního ledu a hořčíkatých křemičitanů.
Z VLT dalekohledu v Chile vědci zaznamenali vysoký poměr niklu k železu v kometárním ohonu. To přičítají přítomnosti látek jako tetrakarbonyl niklu nebo pentakarbonyl železa. Kometa má dva ohony. Jeden bílý prachový a druhý modrý iontový, který vždy míří od Slunce.
Podle portálu EarthSky je pravděpodobné, že 3I/ATLAS pochází z tlustého disku Mléčné dráhy, což ji odlišuje od dřívějších návštěvníků, tedy objektu ʻOumuamua z roku 2017 a komety 2I/Borisov z roku 2019. O obou tělesech se vedly podobné diskuse, přičemž Loeb se i tehdy domníval, že šlo o mimozemské technologie.
I když některé názory mohou znít jako sci-fi, věda má zatím jasnější vysvětlení. Až kometa 3I/ATLAS na konci prosince zmizí do hlubokého vesmíru, zanechá za sebou cenná data, která budou vědci analyzovat ještě dlouho.
Zdroj: Science.org, Earthsky, iDNES, Deník
