Když se v roce 1974 parta nadšenců v čele s devatenáctiletým mladíkem rozhodla založit fotbalový klub osobností AMFORA, nikdo netušil, že právě tenhle kluk z Nymburka jednou ovlivní českou zábavu na desítky let dopředu. Petr Salava, který právě dnes slaví sedmdesátiny, měl původně nakročeno k elektrotechnice, ale osud ho zavedl úplně jinam. Do světa hudby, smíchu, reflektorů a nezaměnitelného hlasu z rozhlasu.
Z diskoték na televizní obrazovky
Původně chtěl být elektrotechnikem, ale už jako teenager měl jasno – bude bavit lidi. V devatenácti letech založil legendární fotbalový klub osobností AMFORA. Ten se stal fenoménem a dodnes propojuje svět sportu a zábavy.
„V první sestavě byl František Ringo Čech, Jiří Schelinger, Vladimír Táborský, Werner Kotas. Brzy se přidal Jiří Hrzán a do dnešního dne prošly Amforou téměř čtyři stovky lidí. Někteří se objevili jednou dvakrát,“ řekl Petr Salava v rozhovoru pro web Sedmička.
Od roku 1980 vystupoval jako profesionální diskžokej. Odehrál víc než 5 500 diskoték. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let jeho hlas zněl nočním éterem Československého rozhlasu v oblíbeném pořadu Noční proud. Ať už uváděl Hitparádu ČST, populární televizní soutěže, galavečery nebo sportovní přenosy, vždy si zachoval lidskost, nadhled a důvtip.
Spolupracoval s Českou televizí, Novou i Primou. Podílel se jako scénárista i producent na mnoha pořadech. Moderoval slavnostní večery i sportovní přenosy. Mimo jiné uvedl do českých stadionů slavnou mexickou vlnu a rozproudil davy při zápasech fotbalové reprezentace.
Kdo neskáče, není Čech
Petr Salava se nesmazatelně zapsal i do sportovní historie. A to nejen jako moderátor, ale jako autor jednoho z nejslavnějších pokřiků: „Kdo neskáče, není Čech, hop, hop, hop.“ Jeho hlas doprovázel fanoušky při klíčových okamžicích českého fotbalu. V roce 1996 se dostal až na slavný stadion Old Trafford, kde před semifinále s Francií zdravil české diváky. Po návratu vítal vicemistry Evropy na zaplněném Staroměstském náměstí.
Podobné momenty zažil ještě několikrát. Například v roce 1997 při postupu na MS do Francie. Nebo v roce 2003, kdy jsme si vybojovali účast na EURO 2004. Vrcholem emocí však byl desetihodinový program s Martinem Dejdarem, kde Petr Salava uváděl vítězný návrat hokejistů z Nagana. Pro desítky tisíc lidí v srdci Prahy to byl zážitek, na který se nezapomíná.
„Než se olympijští vítězové vrátili na Staroměstské náměstí, měl jsem za úkol návštěvníky deset hodin bavit. Spolu se mnou tam byl Martin Dejdar, základem byla moje diskotéka. Když jsem pustil třeba Okno mé lásky od skupiny Olympic, refrén opakoval obrovský dav lidí, šel mi mráz po zádech,“ zavzpomínal Petr Salava pro Dvojku Rozhlas.
Nejen showman, ale i člověk s velkým srdcem
Petr Salava nikdy nestál jen v záři reflektorů kvůli vlastní slávě. Se svým klubem AMFORA dlouhodobě podporoval různé charitativní projekty. Od Hamzovy léčebny v Luži Košumberku přes Klub opuštěných maminek až po ZOO Chleby nebo mládežnický fotbal. Za své úsilí získal společně s AMFOROU opakovaně čestná uznání od Fotbalové asociace a také od Českého olympijského výboru.
V osobním životě je Petr Salava především hrdým otcem a dědečkem. Má dceru Petru, syna Matěje a už i dva vnuky – Mikuláše a Eduarda. I přes nabitý profesní život vždy zůstával rodinným typem, který si uměl najít čas na to nejdůležitější.
Zdroje: Sedmicka.tyden.cz, Amfora.cz, Dvojka.rozhlas.cz, Hodonisky.denik.cz, iDnes.cz
