Na Vánoce sníh pod stromečkem, venku mráz a ticho, které tlumí i kroky. Obraz, jaký známe z dětských knížek a Ladových pohlednic. Jenže realita posledních let je jiná. Sníh o svátcích se proměnil v raritu, která se objevuje čím dál méně.
Poslední opravdová zima byla před 15 lety
Když se řekne „bílé Vánoce“, většině z nás naskočí rok 2010. V Praze tehdy leželo deset centimetrů sněhu, v Ostravě dokonce sedmnáct a na horách to byla zimní idylka. Od té doby ale uteklo patnáct let a opravdová sněhová nadílka na Štědrý den zůstává jen na fotkách a ve vzpomínkách.
Změna je patrná i ve statistikách. Český hydrometeorologický ústav uvádí, že průměrná teplota na Štědrý den mezi lety 1991 a 2020 byla minus 0,4 stupně. Jenže od roku 2008 teplota 24. prosince nikde v Česku pod bod mrazu neklesla. Prosincové počasí připomíná spíš chladné jaro. Zajímavé je, že rekordní teploty o Vánocích pochází už z dřívějších dekád. V roce 1977 naměřili v Kolíně na Štědrý den 14,5 stupně.
Mrazy, které kdysi k zimě neodmyslitelně patřily, se postupně vytrácejí. V roce 1961 padly teploty na Vánoce až k minus šestnácti, na Boží hod v roce 1939 bylo na Plzeňsku dokonce pod minus třicet. Dnes už by to byl téměř zázrak.
Sníh závisí na nadmořské výšce. Hory vedou, Praha bledne
V nížinách se naděje na bílý Štědrý den tenčí. V Praze, Plzni nebo Pardubicích je podle ČHMÚ šance pod dvaceti procenty. O něco lépe jsou na tom Brno, Olomouc nebo Ostrava. Tam se pravděpodobnost pohybuje kolem třiceti procent. Města jako Jihlava, Karlovy Vary nebo Zlín mají šanci o něco vyšší, přibližně čtyřicet procent.
Na opačném konci stojí Liberec. Tam bývá sníh na Štědrý den v šesti případech z deseti. A na horách? Tam je sněhová pokrývka skoro samozřejmostí. Ve výškách nad tisíc metrů se Vánoce bez sněhu téměř nevyskytují.
Příkladem může být i loňský rok. Ráno 24. prosince ležel sníh v Ostravě (7 cm), Jihlavě (14 cm) i ve Zlíně (18 cm). Jenže během dne přišla obleva a do večera bylo po všem.
Ani letos to na sníh příliš nevypadá
„Já na počasí nesázím, ale kdybych si měla vsadit, tak vsadím na další Vánoce na blátě, protože ty poslední bílé Vánoce byly v roce 2010,“ řekla meteoroložka Dagmar Honsová pro eXtra.cz.
Podle ní se může i letos projevit vliv klimatické změny. „Stále se setkáváme s klimatickou změnou a podle statistik kolikrát i vychází, že Štědrý den má vyšší teploty než leckdy třeba Velikonoce,“ uvedla.
A přesto úplně ztracené to není. „Pokud se rozpadne polární vír a nebudou polární větry dost silné, tak si užijeme i krásných čtrnáct dní se vším všudy. S ledovými nebo dokonce arktickými dny, kdy teploty nevystoupí přes minus deset a kdy je dostatek sněhu. Jako tomu bylo v roce 2010,“ doplnila pro Lifee.cz.
A co říkají pranostiky, které už po staletí pozorují souvislosti mezi počasím a kalendářem?
- Kateřina na blátě, Vánoce na ledě.
- Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.
- Když je Martin na blátě, Vánoce budou na ledu.
- Zelené Vánoce, bílé Velikonoce.
Letos byla Kateřina i Barbora spíš na blátě. Jestli to podle pranostik znamená ledové svátky, nebo jen další déšť a vítr, ukáže až prosinec. Každopádně šance na opravdové bílé Vánoce zůstává hlavně ve vyšších polohách.
