Místní obyvatelé mu říkají „zlé jezero“. Nyos se nachází v nadmořské výšce 1 091 metrů v kráteru jedné z vyhaslých sopek vulkanické linie Kamerunu. Je hluboké 200 metrů a staré asi 400, vniklo naplněním prázdného kráteru přirozenými srážkami. Jeho poloha z něj dělá velmi specifické vodní těleso. A jak se ukázalo v roce 1986, také stálou potenciální hrozbu.
Bizarní katastrofa
To, co se stalo 21. srpna 1986, byl jev natolik specifický, že pro jeho minimální výskyt po celém světě o něm ani vědci nemají stále zcela jasno. Hluboké kráterové jezero leží na svazích pohoří Massif du Mbam na severozápadě Kamerunu ve střední Africe. Lidé v okolních vesnicích se ten den, respektive večer, chystali normálně ke spánku či večeři.
Podivné zvuky
Už tehdy zaslechli někteří ve svém okolí podivné zvuky. Farmář Ephriam Che žil nedaleko jezera, projevům ale nepřikládal váhu. Když ráno vstal, překvapilo ho neuvěřitelné ticho všude kolem. Neslyšel ani ptáky, neviděl dobytek, neotravoval dotěrný hmyz. Děsivý klid prořízl řev pastýřky, která u jezera spatřila mrtvá těla.
V šoku se dívala na bezvládná těla jednatřiceti členů vlastní rodiny a 400 kusové stádo. „Na mrtvých nebyly žádné mouchy,“ uvedl Che pro stránku IFLScience. Prakticky všichni přeživší popisovali to samé. Žádné známky násilí, žádný boj, jen mrtví. Lidé, zvířata, mouchy. Nikdo netušil, co se mohlo stát.
Oblak z jezera
Celá událost by se dala popsat jak přirozený chemický útok. V rozsahu 25 kilometrů od jezera zemřelo během několika minut 1 746 lidí a 3 500 kusů dobytka. Stránka MentalFloss uvádí jako nejvíce postiženou vesnici Nios. Během předchozí noci vyrazil z jezera proud vody o výšce přes 80 metrů a změnilo barvu vlivem vysokého obsahu železa z modré na červenohnědou.
Protože je jezero na sopce, tvoří přirozenou „záchytnou síť“ pro neustále vznikající oxid uhličitý. Ten je běžnou součástí sycených nápojů i mnoha dalších produktů. Z jezera se ho ale tu noc vyvalilo cca 1,7 milionu tun.
Smrt bez barvy, chuti a vůně
Několik dní po tragédii dorazily na místo první experti. Příčina smrti všech přítomných byla rychle jasná – asfyxie od vysoké koncentrace CO2. Pokud je hladina 7-10 %, už to je pro člověka smrtelné. Údolí mělo hladinu 15-20 %. Další rozbory ukázaly, že celé jezero je vlastně obrovská „sodovka“.
Ulice v úterý: Velké stěhování, zraněný Jirka a zapomenuté dítě
Plyn se rozpouštěl ve spodní vodě a něco vnějšího narušilo křehkou rovnováhu tohoto nastavení. Protože je dvakrát těžší než vzduch, začal se pak z jezera valit jako přízemní oblak rychlostí asi 50 kilometrů v hodině.
Vzácná, nikoli jediná situace
Další pečlivé bádání odhalilo, že přes vzácnost a specifičnost přírodní katastrofy nejde o jediný výskyt. O dva roky dříve se to samé stalo u jezera Monoun jen 95 kilometrů od Nyosu. Tam padlo plynu za oběť 37 lidí. Podobně rizikové je i jezero Kivu mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou. To je navíc mnohem větší než Nyos a jeho okolí mnohem obydlenější.
Tragédie tak vedla jak k identifikaci dalších míst, tak i místní prevenci. Šlo hlavně o nasazení trvalého monitoringu i pumpy, které plyn z nižších vod odsávají. Projekty francouzských a kamerunských inženýrů odstraní ročně na 20 milionů kubíků oxidu uhličitého. Celkovým problémem je postupující klima, protože vyšší teplota snižuje rozpustnost plynu ve vodě. Jezera tohoto typu jsou tak stále pastí čekající na uvolnění.
Bill Clinton slaví 79. narozeniny: Skandál s Lewinskou ho málem stál funkci, přesto vedl USA k prosperitě
Zdroje: IFLScience, Blesk, MentalFloss
