10 let od tragédie ve Studénce: Tři mrtví, desítky zraněných a strojvůdce přišel o nohy. Přejezd dodnes není bezpečný

Během železniční nehody ve Studénce 22. července 2015 došlo ke srážce rychlovlaku pendolino s kamionem, který převážel kovové plechy. Na místě se vlakové neštěstí událo již v roce 2008, když vlak narazil do zříceného mostu. Při tragédii z roku 2015 zemřely na místě dvě osoby, zasahovalo celkem šest jednotek hasičů. Tragické byly i následky.

REKLAMA

Vlak versus plechy

Tři mrtví pasažéři, celkem sedmnáct zraněných, doživotní následky. To je stručná bilance kolize pendolina s polským kamionem naloženým plechy. Dnes je to od tragédie přesně dekáda, inkriminovaný přejezd se ovšem příliš nezměnil.

Kamion stojící na přejezdu zpozoroval jako první strojvůdce Jan Černý. Bylo 7:43 ráno a on si ihned uvědomil, že soupravu už nezastaví a střet je tak nevyhnutelný. Dle iDNES.cz ihned spustil rychlobrzdu, aby snížil rychlost, současně se snažil dostat co nejdál. Plechy z kamionu mu však přerazily pánev, rozdrtily obě nohy a přerušily míchu.

Pohled řidiče

Řidič kamionu přežil. Dostal trest osm a půl roku vězení, deset let nesmí za volant. „Závory jsou důležitější než světla,“ vysvětlil pro iDNES důvod, proč na přejezd údajně mohl, i když červená výstraha blikala už 30 vteřin. Závory byly totiž ještě nahoře. Ty začaly klesat až při přejíždění kolejí, takže mírně popojel.

Záchranný systém

První tísňový hovor spojený s událostí přijalo operační středisko v po dvou minutách. Na místo ihned vyrazily jednotky hasičů HZS MSK, konkrétně z Bílovce, Nového Jičína a Ostravy – Zábřehu. Vše posílily ještě jednotky dobrovolných hasičů. Celkově se u železnice sešlo na 90 hasičů, šestice jednotek a čtrnáct zásahových vozů.

Záměr změny

Okamžitě po této nehodě bylo jasné, že zajištění přejezdu se musí změnit. Jedná se navíc o velmi frekventovanou trasu Ostrava-Praha. Přejezd sledují kamery, které provinění řidičů automaticky posílají na policii. Závory jsou zde silně osvětlené, jejich konstrukci lze v případě potřeba velmi snadno prorazit.

Podjezd pro osobáky

Studénka si ovšem vymínila stavbu podjezdu pro osobní vozy i objížďku pro nákladní dopravu. „Jinak by kamiony jezdily přes město a například okolo mateřské školy. To bylo nemyslitelné,“ uvedl pro v roce 2020 iDNES starosta Studénky Libor Slavík.

Vše však tone v nejistotě a odkladech. První záměr pochází už z roku 2017. V roce 2020 se mluvilo o roce 2022, dnes jde o horizont let 2025-2026. Jedním z problémů je uzavření smlouvy se dvěma dotčenými vlastníky pozemků. Důvodem jsou požadavky, které nemůže v souladu s předpisy zajistit investor. Další vývoj je tak ve hvězdách.

Dvacítka operací

Jedním z dlouhodobě postižených je právě strojvůdce Jan Černý. Po samotném nárazu zůstal v bezvědomí, následně ho čekalo celkem dvacet operací. Přežil, stálo ho to však obě nohy. Jeho kolegové uspořádali sbírku, kam lidé poslali více jak tři miliony. „Prakticky se mi změnil život, žiju úplně jinak. Bolesti mám ale pořád,“ uvedl v roce 2020 pro Českou televizi.

Zdroje: Pozary, iDnes, HZSCR

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Přistání na Měsíci: 56 let od Armstrongova kroku, který změnil lidstvo. Aldrin už myslí na Mars

Jako první lidé přistáli na Měsíci a dotkli se povrchu tichého průvodce naší planety. Jak probíhala nejslavnější mise programu Apollo a co čekalo po návratu domů?

Jozef Slovák lákal ženy na sliby, pak je zabil. Sériový vrah sedí na doživotí

Jozef Slovák zabil nejméně pětici mladých dívek. Vylákal je na odlehlé místo, kde je zavraždil a následně zaházel větvemi. Dostal doživotí.

Ladislav Hojer: sadista s IQ 88 zabil 5 žen. Popraven byl ve 28 letech jako jeden z posledních v Československu

Ladislav Hojer možná působil nenápadně. Muž s velmi nízkým IQ měl ale sadistické sklony, které vyústily k celkem pěti vraždám. Za své činy byl popraven.

Karlův most, Karlštejn i univerzita: Jak Karel IV. proměnil Prahu v tajnou metropoli Evropy

Český král a římský císař Karel IV. je nejspíš nejvýznamnějším panovníkem naší historie. Dovolila to však právě událost z července roku 1346.

Kde se Mistr Jan Hus narodil? Historici se přou. Jeho rodný dům je možná úplně jinde

Církevní reformátor Mistr Jan Hus je jednou z klíčových postav naší náboženské historie. Přesto se na místu jeho narození historici stále zcela neshodnou.

Mušov: Příběh záměrně zatopené vesnice. Jako pomník se tyčí uprostřed nádrže „přeživší“ kostel

Vodohospodáři tehdy stavbu nádrže obhajovali jako protipovodňové opatření. Zatopenou ves Mušov tak dnes připomíná jen kostel na ostrůvku.