Každý rok přichází na pracovní trh desetitisíce mladých lidí, kteří právě dokončili školu. Ačkoliv mají ambice a představy o ideálním zaměstnání, realita je často jiná – třetina z nich nakonec skončí úplně mimo obor, který vystudovali, a v první práci nevydrží déle než rok.
Vysoké nároky mladých narážejí na realitu trhu
Čerství absolventi nastupují do světa práce s konkrétními představami – chtějí plat okolo 50 tisíc hrubého, smysluplnou práci, ideálně ve firmě s přátelskou atmosférou a společenskou odpovědností. Zároveň čekají flexibilitu, work-life balance a možnost kariérního růstu. Jenže co je na papíře, to se v realitě často rozplyne.
Firmy mají o mladých jinou představu. Nehledají jen diplom, ale především osobnost. Znalosti se dají doučit, ale bez schopnosti týmové spolupráce, komunikace a přizpůsobivosti se nováček dlouho neudrží. „Některá očekávání absolventů jsou v porovnání s trhem nereálná,“ upozorňuje Olga Hyklová z agentury Advantage Consulting.
Humanitní obory ztrácí, technici a ajťáci vítězí
Zatímco studenti technických, zdravotnických či IT oborů mají téměř jistotu, že je firmy rychle pohltí, absolventi humanitních, filozofických nebo ekonomických směrů se častěji potýkají s realitou, že jejich vysněný obor jim práci jednoduše nedá. Často kvůli nízkým mzdám, omezené nabídce nebo zjištění, že je obor vlastně ani nebaví.
U technických profesí je situace jiná. Firmy jsou si vědomé nedostatku lidí a jsou ochotné investovat do zaškolení. Jak říká Gabriela Hansliková z Advantage Consulting: „Nedostatek zkušeností už není překážkou. Když absolvent projeví zájem a motivaci, firmy si ho raději vychovají samy.“ A díky tomu si takoví mladí odborníci mohou říct i o vyšší nástupní plat nebo nadstandardní benefity.
Můj brácha má prima bráchu: Výměna manželek, nezájem o motorky, změna oproti původní verzi i fámy o vztahu
Fluktuace je vysoká. První práce je často jen rozjezd
První zaměstnání většina absolventů nebere jako životní rozhodnutí, ale spíš jako test. Zkouší, co jim sedne, co je baví a co ne. „Data ukazují, že průměrná doba setrvání na první pracovní pozici bývá rok až tři roky,“ říká Marcela Vyskoková z Advantage Consulting.
Důvodů k odchodu je víc – od nespokojenosti s náplní práce, přes nízký plat, až po celkovou neloajalitu mladší generace. Ačkoliv firmy o mladé stojí, nejsou připravené je držet za každou cenu. Tři čtvrtiny firem nebyly s některými absolventy spokojeny a šest z deseti jich po čase propustily. Přesto většina plánuje čerstvé vysokoškoláky nadále zaměstnávat. Talent totiž pořád má svou cenu – jen ho najít a udržet.
Ulice v pondělí: Doznání, Soňa opět vytahuje drápky, další hádky u Peškových a Bára si zoufá
Zdroje: Advantage Consulting, iDnes
