Každý rok přichází na pracovní trh desetitisíce mladých lidí, kteří právě dokončili školu. Ačkoliv mají ambice a představy o ideálním zaměstnání, realita je často jiná – třetina z nich nakonec skončí úplně mimo obor, který vystudovali, a v první práci nevydrží déle než rok.
Vysoké nároky mladých narážejí na realitu trhu
Čerství absolventi nastupují do světa práce s konkrétními představami – chtějí plat okolo 50 tisíc hrubého, smysluplnou práci, ideálně ve firmě s přátelskou atmosférou a společenskou odpovědností. Zároveň čekají flexibilitu, work-life balance a možnost kariérního růstu. Jenže co je na papíře, to se v realitě často rozplyne.
Firmy mají o mladých jinou představu. Nehledají jen diplom, ale především osobnost. Znalosti se dají doučit, ale bez schopnosti týmové spolupráce, komunikace a přizpůsobivosti se nováček dlouho neudrží. „Některá očekávání absolventů jsou v porovnání s trhem nereálná,“ upozorňuje Olga Hyklová z agentury Advantage Consulting.
Humanitní obory ztrácí, technici a ajťáci vítězí
Zatímco studenti technických, zdravotnických či IT oborů mají téměř jistotu, že je firmy rychle pohltí, absolventi humanitních, filozofických nebo ekonomických směrů se častěji potýkají s realitou, že jejich vysněný obor jim práci jednoduše nedá. Často kvůli nízkým mzdám, omezené nabídce nebo zjištění, že je obor vlastně ani nebaví.
U technických profesí je situace jiná. Firmy jsou si vědomé nedostatku lidí a jsou ochotné investovat do zaškolení. Jak říká Gabriela Hansliková z Advantage Consulting: „Nedostatek zkušeností už není překážkou. Když absolvent projeví zájem a motivaci, firmy si ho raději vychovají samy.“ A díky tomu si takoví mladí odborníci mohou říct i o vyšší nástupní plat nebo nadstandardní benefity.
Letní řez ovocných stromů: Sadař radí, proč vám slunce a vítr zachrání úrodu. Navíc stromy připravíte na zimu
Fluktuace je vysoká. První práce je často jen rozjezd
První zaměstnání většina absolventů nebere jako životní rozhodnutí, ale spíš jako test. Zkouší, co jim sedne, co je baví a co ne. „Data ukazují, že průměrná doba setrvání na první pracovní pozici bývá rok až tři roky,“ říká Marcela Vyskoková z Advantage Consulting.
Důvodů k odchodu je víc – od nespokojenosti s náplní práce, přes nízký plat, až po celkovou neloajalitu mladší generace. Ačkoliv firmy o mladé stojí, nejsou připravené je držet za každou cenu. Tři čtvrtiny firem nebyly s některými absolventy spokojeny a šest z deseti jich po čase propustily. Přesto většina plánuje čerstvé vysokoškoláky nadále zaměstnávat. Talent totiž pořád má svou cenu – jen ho najít a udržet.
Nevyřešené případy: Deset let od zmizení podnikatelky Jany Svobodové, dva muži odsouzeni, tělo a auto se dodnes nenašlo
Zdroje: Advantage Consulting, iDnes
