V létě roku 1989 odešla studentka pardubického gymnázia Barbora Dymáková (†17) z domu rodičů v Heřmanově Městci. Zpátky už se ale nikdy nevrátila. Ostatky těla mladé dívky byly nalezeny až více jak po půl roce u Hlinska. Dodnes není jasné, jak a proč studentka zemřela.
Podcenili rodiče situaci?
Barbora Dymáková byla studentka s nadprůměrným prospěchem. Když v červenci 1989 odešla z domu neznámo kam, rodiče situaci podcenili. Zpočátku si asi vůbec nepřipouštěli, že by se jejich dceři mohlo něco stát. Jenže dny, kdy byla nezvěstná, přibývaly a obavy milujících rodičů narůstaly.
Nejdříve si mysleli, že odjela za dědou k přehradě na Seči. Poté se drželi představy, že někde stanuje společně s kamarády. Barbora se ale nevracela. Nedala o sobě vědět. A veškeré domněnky se postupně začaly vytrácet.
Požádali o pomoc známého
Rodiče přepadla panika, že jejich dcera nemusí být v pořádku. Proto se s naději obrátili na svého známého. Tím byl policejní důstojník, kterého požádali, aby jejich dceru vypátral. Ten prověřil všechny dívčiny kamarády. Nikdo ale o Barboře nic nevěděl.
Zlom nastal 22. ledna roku 1990. V ten den traktorista z vesnice Vítanov nedaleko Hlinska prořezával remízku poblíž Rváčova. Našel zde lidské ostatky. Tělo bylo zabaleno do igelitu a zakryto větvemi. Identifikace potvrdila, že se jedná o pohřešovanou Barboru Dymákovou. Příčinu smrti se ale objasnit nepodařilo. Je ale vysoce pravděpodobné, že šlo o vraždu.
Radil případ odložit
Kriminalisté rozjeli pátrání. Nejvýznamnější stopou byla igelitová plachta. Následně zjistili, že pochází z místní pobočky společnosti Elektro Prahy Hlinsko. Našli i muže, který mě plachtu určenou pro balení vysavačů odřezat z palety. Jenže tato stopa nikam nevedla.
Vyšetřovatelé vyslechli desítky lidí. Nejen obyvatele Rváčova, ale i slovenské dělníky, kteří v té době v oné oblasti pracovali. Vyslechli i další podezřelé. Jeden z nich dokonce podstoupil test na detektoru lži. Výsledek byl padesát na padesát.
Policie se posléze obrátila na psychotronika Jindřicha Paseku. Ten byl toho názoru, že za případem stojí rodinné problémy. Radil, aby byl případ odložen. Ale policie s jeho názorem nesouhlasila.
Pozdní nahlášení komplikovalo vyšetřování
Největším problémem byl fakt, že zmizení Barbory bylo nahlášeno až po půl roce. To zničilo mnoho potencionálních důkazů. Vyšetřovatel Kacafírek byl toho názoru, že kdyby začali pátrat hned, mohli mít více stop. Po půl roce byly šance na dopadení pachatele minimální.
V roce 2002 se objevila naděje. Jistý řidič z Liberce tvrdil, že Barboru vezl ve svém autě. Po ověření se ale prokázalo, že šlo o jinou dívku. Tato stopa, podobně jako mnoho další před ní, skončila ve slepé uličce. Promlčená doba pro vraždu je v České republice dvacet let. Pokud by byl pachatel stále naživu, nemohl by být potrestán.
Spis o smrti Barbory Dymákové dodnes leží na krajském policejním ředitelství v Hradci Králové. Policie jej zařadila do kalendáře nevyřešených případů a nadále apeluje na veřejnost, aby poskytla jakékoli informace, jež by mohly případ posunout.
Zdroje: Impuls, iDnes, Alef Investigation
