Kdo by neznal jednoho z nejznámějších českých písničkářů a zpěváků. Písně jako Mám jizvu na rtu, Ladovská zima, Kometa či Tři čuníci prakticky zlidověly a Jaromír Nohavica se stal českou legendou. O svém soukromí nerad mluví a nechává za sebe promlouvat právě svoji hudbu. I když letos slaví už dvaasedmdesáté narozeniny, rozhodně nezastavuje a koncertuje dál.
Pro hudbu se narodil
Ostravský rodák se snad s písní na rtech už narodil, svoji první skladbu složil ještě jako dítě a když se později naučil ovládat kytaru, už ho od ní nikdo neodtrhnul. Přestože má knihovnické vzdělání a vystřídal několik povolání, nakonec zůstal u toho, co mu jde opravdu nejlépe a stal se z něj textař. Jednu z nejznámějších skladem složil také pro Marii Rottrovou, která jeho Lásko, voníš deštěm, skutečně proslavila.
Rozjetá kariéra
Poprvé se veřejně na pódiu objevil začátkem osmdesátých let a okamžitě se o něj začali zajímat nejen fanoušci, ale také tajná policie, která měla problém s jeho koncerty. Někdy vystupoval sám, jindy s místními kapelami, v každém případě se postupně začal na hudební scéně objevovat čím dál tím víc a postupně se úspěch dostavil. Jaromír Nohavica se tak stal jedním z nejznámějších písničkářů v naší zemi a dnes ho zná téměř každý.
Skladatel, překladatel i herec
Jeho kariéra však není jen o skládání písní, tento talentovaný hudebník také překládá texty, skládá hudbu pro divadlo, a dokonce si zkusil i povolání herce. Podařilo se mu také vyprodat O2 arénu.
V souvislosti s jeho osobou se kdysi začaly objevovat otázky, kdo vlastně Jaromír Nohavica je. „Různí lidé z různých důvodů stále zkoumají mé ledví, zkoumají můj osud, můj život, a pořád jim připadá, že toho ví málo. Já bych mohl říct jen jedno: poslechněte si moje písně. K tomu si přidejte desítky rozhovorů, co jsem dal, tak o mně víte úplně všechno. Psát písničky je krásné, a zároveň bolestné povolání, pak se dozvíte i věci, které ani já sám o sobě nevím. A tak to má být,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas.
Soukromí si střeží
O svém soukromí písničkář velmi nerad mluví. Drží se stranou, dělá si svoji hudbu a rodinu do toho neplete. Na veřejnosti se také příliš neobjevuje. Sám říká, že lidé by si měli nejdříve poslechnout jeho písně a podle toho zjistí nejlépe, jaký je to člověk.
Dlouhodobě po jeho boku stojí manželka Martina. Mnoho se o ní neví, a to i přesto, že se slavným zpěvákem žije více než padesát let. Jejich vztah je však prý pevný a stabilní a manželka je pro Jaromíra Nohavicu opravdovou podporou. Mají spolu dvě děti, dceru Lenku a syna Jakuba.
Ulice: Soňa padá na dno a spouští osobní válku
Spolupráce s StB a kontroverze kolem Putina
Na Nohavicovu kariéru padl stín, když se v roce 2006 objevila informace, že v osmdesátých letech spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností pod krycím jménem Mirek. V archivech se objevily záznamy o jeho schůzkách a předávání informací, mimo jiné i o Karlu Krylovi. Sám Nohavica později připustil, že s StB jednal, ale popřel, že by někomu vědomě ublížil. „Dnes bych to už neudělal,“ řekl tehdy médiím. Někteří fanoušci mu to prominuli, jiní jeho písně začali bojkotovat.
Další vlna kritiky přišla v roce 2018, kdy od Vladimira Putina převzal Puškinovu medaili. V době, kdy byl Kreml pod palbou kritiky kvůli anexi Krymu a politickým represím, to mnozí vnímali jako nevkusné gesto. Nohavica si však za svým rozhodnutím stál s tím, že ocenění bere jako uznání své práce v oblasti kultury a že politika do toho netahá. Některá divadla kvůli tomu zrušila jeho plánované koncerty.
Kontroverze se táhnou i dál – v roce 2023 se objevily výzvy, aby nevystupoval v některých městech kvůli „morální neúnosnosti jeho minulosti“. Nohavica i přes kritiku dál vyprodává sály a jeho publikum mu zůstává věrné. Jak sám říká, mluvit za něj má především hudba.
V současné době hudebník připravuje další koncerty, které byly během krátké chvíle vyprodány. Jeho hvězda tedy rozhodně nezapadá, spíše naopak.
I malý škrábanec na pánvi je škodlivý: Takovou pánev ihned vyhoďte
Zdroje: iDnes, Zlínský deník, Nohavica, Wikipedia, Český rozhlas, Dotyk, Ahaonline, Blesk, Prima Ženy, iDnes
