Už více než dva měsíce uplynuly od chvíle, kdy navždy odešla zpěvačka Anička Slováčková (†29). Její hlas sice utichl, ale slova, která za života sdílela, rezonují veřejným prostorem dál. S rakovinou bojovala s obdivuhodnou odvahou, ale zároveň dokázala mluvit o nemoci tak otevřeně, že dnes mnozí díky ní vnímají varovné signály těla s větší pozorností.
Tělo mluvilo. Jen mu nebylo nasloucháno
Po úspěšném ukončení léčby rakoviny prsu v roce 2020 věřila Anička v nový začátek. Jenže ten měl trpký podtext. Krátce po návratu do běžného života se objevil noční kašel. V době, kdy většina lidí tvrdě spí, ona pravidelně otevírala oči – kolem třetí hodiny ráno.
Když se to začalo opakovat jako budík bez milosti, spojovala to s kočičími alergiemi, psychikou, a nakonec i s refluxem, který ji doprovázel od dětství.
Ani vyšetření u lékařů na plicích nic dramatického neodhalila. Zřejmě dozvuk ozařování, domnívali se odborníci i samotná pacientka. A tak se symptomům nepřikládal větší význam. Přesto se tělo snažilo vysílat jasné signály – jenže ne každý je umí přečíst včas.
Diagnóza, která přišla pozdě
Trvalo téměř dva roky, než se zdravotní stav Anny dostal pod důkladnější lékařskou lupu. Až tehdy se jí dostalo pokročilého vyšetření – ultrazvuku a CT. A výsledek byl tvrdý: metastáze na plicích. Místo další životní etapy tak přišlo bolestné deja vu.
V té době se poprvé setkala s pojmem „paliativní chemoterapie“. Nechápala, co to přesně znamená – a její přirozená chuť do života jí velela zvažovat i možnost léčbu odmítnout a raději „žít naplno“. Realita jí ale byla sdělena bez příkras. „Řekla jsem paní doktorce, že bych radši žila naplno třeba deset let bez léčby. Ale ona mi vysvětlila, že by to nebyly roky, ale jen pár měsíců,“ svěřila se.
Dny navíc jako dar
Anička se rozhodla bojovat dál. Ne kvůli sobě, ale i kvůli těm, kteří by se mohli z jejího příběhu poučit. Svůj čas vnímala jako půjčený, o to víc si vážila každého dne. „Rok a půl navíc by pro mě byl malý zázrak,“ řekla tehdy v podcastu s dojemnou otevřeností. Svůj boj bohužel začátkem dubna prohrála. Žila naplno do poslední chvíle, zpívala, dokonce hrála v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 televize Nova.
Její odhodlání inspirovalo stovky lidí, kteří si třeba díky jejímu svědectví nechali zkontrolovat příznaky, jež by jinak přehlíželi. Časné buzení v určitou hodinu, noční kašel bez vysvětlení nebo dlouhodobé nepohodlí – to všechno mohou být varovné signály, které nemají zůstat bez odezvy.
Zdroje: Aha, Život v Česku, Bellis Pink Talks
