Zaručené rady z hospody nebo z internetu slibují razantní snížení účtů za energie, v reálu ale obvykle spíše uškodí. Energetický expert Martin Brandis u svých klientů denně vidí, jak tyto pochybné triky zbytečně vysávají rodinný rozpočet. Někdy přitom stačí jen nechat topení na pokoji a peněženka si okamžitě oddechne. Které zažité zlozvyky tedy vytahují lidem peníze z kapsy?
Skrytá úskalí domácího vytápění
Snaha ušetřit za teplo vede často k úplnému vypínání radiátorů před odchodem do práce. Následné večerní vytápění vychladlých místností ovšem spotřebuje obrovské množství energie. „Nepřetržité zapnutí vytápění je výrazně energeticky náročnější,“ upřesnil Martin Brandis.
Krátkodobé vypnutí topení na pouhou půlhodinu nedává velký smysl. Ztlumení ventilů se skutečně vyplatí až při opuštění bytu na více než čtyři hodiny. Dobře izolovaný dům dokáže udržet příjemné klima velmi dlouho a následné vyhřátí nestojí tolik peněz.
Úplné odstavení topné soustavy nese také velké riziko vzniku plísní na podchlazených stěnách. Teplota v interiéru by z bezpečnostních důvodů neměla klesat pod šestnáct stupňů. Lidé ve snaze snížit spotřebu plynu také občas sáhnou po elektrických přímotopech. Proud ovšem vychází podstatně dráž a obyčejný teplovzdušný ventilátor se na vyúčtování nepříjemně prodraží.
Zrádná úspora při svícení a praní
Další hluboce zakořeněný omyl se týká svícení. Nechávat rozsvíceno v prázdné místnosti prý šetří žárovky i peníze. Expert tento mýtus rezolutně odmítá.
Staré klasické žárovky skutečně při rozsvícení potřebovaly malou špičku proudu. Zmíněný technický detail ale trval pouhé milisekundy a na spotřebu neměl žádný reálný vliv. Zhasnutí vypínače se spolehlivě vyplatí při každém opuštění pokoje na déle než tři minuty.
Pozornost si zaslouží i velké domácí spotřebiče. Nákup kombinované pračky se sušičkou vypadá jako chytrý tah do malého prostoru. Zabudované kondenzační systémy ale polykají mnohem více vody a elektřiny než dva samostatné moderní stroje. Obyčejný rozkládací sušák tak stále zůstává tou nejekologičtější a nejlevnější variantou.
Klamný dojem plné chladničky
Mezi lidmi koluje pevné přesvědčení o úspornosti maximálně naplněné lednice. Natlačené potraviny mají údajně lépe držet chlad a odlehčit kompresoru. Praxe však ukázala tuto teorii jako chybnou. Skutečný vliv na peněženku má hlavně stáří lednice a stav těsnících gum na dveřích.
Izolační pěna ve stěnách časem degraduje a drahocenný chlad uniká bez užitku do kuchyně. Pravidelné utírání prachu ze zadní mřížky pomůže snížit účty daleko spolehlivěji než strategické skládání jogurtů. Starší spotřebiče se vyplatí bez milosti nahradit novými modely s vysokou energetickou třídou.
Elektronika ponechaná v pohotovostním režimu potichu ukrajuje z rodinných financí další zbytečné částky. Počítače nebo televizory je dobré při delší nečinnosti raději úplně odpojit ze zásuvky.
Hazard se zdravím a majetkem
Sledování „zaručených“ tipů ze sociálních sítí může skončit opravdovou katastrofou. Výroba domácích pícek z hliněných květináčů a čajových svíček se stala doslova hitem internetu. Výkon podobného kutilského výtvoru stěží dosáhne sto dvaceti wattů a místnost rozhodně nevyhřeje. Nahromaděné teplo pod keramikou naopak snadno rozpálí vosk k bodu vzplanutí a způsobí rychlý požár.
Pokusy nahradit klasický sporák plynovým kempingovým vařičem přímo v kuchyni představují podobně nevídaný hazard. Uzavřený prostor neumožňuje bezpečné odvětrávání a sebemenší jiskra hrozí neštěstím.
Cílené omezování teploty užitkové vody nese skrytá rizika. Snižování ohřevu v domácím bojleru pod pětapadesát stupňů vytváří dokonalé prostředí pro množení bakterií legionelly. Ušetřené stokoruny rozhodně nestojí za těžké zápaly plic a pobyt v nemocnici.
