Chodí správně? U batolat je důležité zpozornět dřív, než si tělo zafixuje chyby. Neobvyklá chůze, zakopávání nebo stání na špičkách nemusí být jen fází. Když dítě „neroste do pohybu“, může jít o varovný signál, který je lepší nepřehlížet. Jak to tedy je a kdy zpozornět?
Špičky, kolínka do O a jiné záludnosti rané chůze
Když se batole poprvé postaví a odváží k prvnímu kroku, je to jako malý domácí zázrak. Zpočátku připomíná směsici Golema a kolouška Bambi – nejisté, kolébavé, ale nadšené z pohybu. Jenže zatímco u některých dětí se pohyb rychle stabilizuje, jiné zakopávají, chodí po špičkách nebo mají nožky do „O“. Právě tyto znaky by rodiče měli brát vážně.
„Chůze po špičkách bývá prvních pár týdnů normální, ale do dvou měsíců by dítě mělo patu bez problémů pokládat na zem,“ upozorňuje Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky. Častými problémy jsou podle ní i špatné postavení kotníků nebo výrazná nejistota při pohybu. Někdy děti špičky vtáčejí dovnitř, což jim znesnadňuje běh nebo rychlejší krok. Přesto se často setkáváme s přístupem „však z toho vyroste“. Ten je ale nebezpečný, protože přehlížení jemných odchylek může vést k fixaci chybných pohybových vzorců.
Proč nestačí čekat, až se to srovná
Dětští lékaři a ortopedi se při posuzování vývoje dítěte často drží statistického průměru. Jenže průměr není norma pro každého. „Pediatři jsou experti na virózy, očkování nebo poslech srdce. Ale u držení těla bývají zdrženliví. To, že něco bývá běžné, neznamená, že to je zdravé,“ vysvětluje Bílková.
Včasná fyzioterapie může přitom předejít komplikacím, které se později složitě napravují. Mozek i tělo malého dítěte jsou díky tzv. neuroplasticitě schopny velmi rychle reagovat na správné podněty. A ne, nečekejte složité rehabilitační sestavy. Někdy stačí hravé cvičení na velkém míči, přechody po nerovném povrchu, masážní podložky nebo šikovně umístěný kinesiotape. Důležité je, aby dítě vnímalo pohyb jako zábavu, ne povinnost.
Když za to může nosítko nebo sedačka
Ne všechno je vina genetiky nebo dětské lenosti. Na vývoj pohybu mají čím dál častěji vliv moderní „pohodlíčka“. Nadměrné používání nosítek, autosedaček a lehátek vede podle fyzioterapeutky k tzv. Container baby syndromu. Dítě, které tráví hodiny denně fixované v jedné poloze, přichází o přirozený pohyb. Výsledkem jsou zkrácené svaly, kulatá záda nebo kolena vytočená do strany.
To neznamená, že bychom měli tyto pomůcky vyhodit. Jen je třeba je používat s mírou a hlavně dětem dopřát co nejvíce volného pohybu na zemi, ideálně bez bot, na různorodém povrchu. Pohybová aktivita není jen prevencí vad, ale i investicí do zdraví kostí a kloubů na celý život.
Zdroj: Fyzioklinika.cz, bebivita.cz
