K řízení po setmění se váže vyšší riziko nehody. Odborníci varují před podceňováním adaptace zraku na tmu i před únavou, která přichází rychleji než za dne. Co může pomoci k bezpečnější jízdě? A co většina řidičů netuší?
Tma zpomaluje reakce i ostrost vidění
Když usedneme za volant po setmění, často si instinktivně všimneme, že je jízda náročnější než ve dne. Silnice se zdají delší, zatáčky ostřejší a překážky se objevují nečekaně. Podle Evropské rady pro bezpečnost dopravy je riziko smrtelné nehody v noci až třikrát vyšší než ve dne. Důvodem je zejména rozdílná funkce našeho zraku za tmy.
Naše oči potřebují delší čas na přizpůsobení se tmě, tzv. adaptaci. Ta může trvat až 30 minut a během této doby výrazně klesá schopnost rozpoznat detaily, a to až o 80 %. Stačí tak vyjet z městské zóny na tmavou okresku a řidič se ocitá ve zcela jiných podmínkách.
Reakční doba se ve tmě prodlužuje průměrně o 30 až 50 procent. „To při rychlosti 90 km/h znamená až o 12 metrů delší brzdnou dráhu. Řidiči si často neuvědomují, jak výrazně se jejich reakce po setmění zpomalují. Stačí chvilka nepozornosti a rozdíl několika metrů může rozhodnout o výsledku celé situace,“ upozorňuje Zdeněk Vacl, marketingový ředitel Pirelli pro Českou republiku.
Zrak unavený tmou a mozek bez pauzy
Noční řízení není náročné jen pro oči, ale i pro mozek. Podle americké agentury NHTSA je únava příčinou až 20 procent nočních nehod. Dlouhodobé soustředění ve tmě unavuje zrak rychleji, protože se oči více namáhají při zaostřování a vnímání kontrastů. Po dvou hodinách jízdy se začíná objevovat tzv. tunelové vidění, kdy řidič vnímá jen úzký pruh před sebou a přestává sledovat pohyb po stranách silnice.
Častým rizikem je i mikrospánek. Už dvě vteřiny „vypnutého“ mozku při rychlosti 90 km/h znamenají 50 metrů jízdy naslepo. Proto odborníci doporučují přestávku alespoň každé dvě hodiny. Protáhnout se, dopřát očím klid a mozek znovu okysličit.
Dalším problémem je oslnění. Silné světlo protijedoucího vozu může na několik vteřin zcela omezit vidění. „Řidiči by si měli uvědomit, že oči ve tmě nepracují stejně jako ve dne. Adaptace na šero a tmu trvá déle, reakční doba je delší a každá únava se projeví rychleji. Proto je důležité zpomalit, častěji odpočívat a přizpůsobit jízdu okolnostem,“ upozorňuje MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha.
Pomoci mohou brýle, světla i kontrola zraku
Odborníci doporučují několik kroků, které mohou pomoci k bezpečnější noční jízdě. Jedním z nich je použití speciálních brýlí. „Nejen brýle se žlutým filtrem mohou pomoci při zlepšení vidění za šera. Existují nitrooční čočky, které mohou minimalizovat výskyt nežádoucích světelných jevů, jako je oslnění od protijedoucích vozidel, což je velký přínos pro aktivní řidiče. Proto doporučuji právě řidičům zvážit tyto výhody při výběru nitroočních čoček,“ doplňuje MUDr. Zugar.
Brýle se žlutým filtrem pomáhají zvyšovat kontrast a snižují oslnění. Podle České oftalmologické společnosti dokážou zmírnit oslnění až o 30 procent. Podstatná je také pravidelná kontrola zraku. „Mnoho lidí si ani neuvědomuje, že trpí noční myopií, dokud se neocitnou v náročných podmínkách na silnici,“ vysvětluje Zugar.
Stejně důležité je udržovat čisté čelní sklo i světlomety. Špinavé sklo může zhoršit vidění až o 40 procent. A i drobné praskliny mohou rozptylovat pozornost. Výměna prasklého čelního skla je investice do bezpečí, kterou se vyplatí neodkládat.
Zdroj: NHTSA, Rozhovor s R. Zugarem a Z. Vaclem, NHTSA, Oční centrum Praha
