„Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman.“ Uvedením z úst staré průvodkyně v liptákovském Muzeu peří začíná brilantní komedie Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Odkrývají v ní životní příběh zapomenutého génia. Jaké perličky tento snímek skrývá?
Změna jména s dobou
Film byl uveden do kin ještě před revolucí. V části „Cimrman inspirující“ proto zazněla replika „Zkuste to bez drátů Popove!“. Po roce 1989 byl přidán postsynchron: „Zkuste to bez drátů, milý Marconi!“
Původně navíc Cimrman oslovoval Marconiho křestním jménem Guglielmo. Nakonec se replika změnila ze správného předpokladu, že na rozdíl třeba od Čechova neznají diváci křestní jméno vynálezce.
Dilema konkrétnosti
Oba scénáristé měli dilema, zda je dobré ukončit Cimrmanovu anonymitu tím, že ho bude hrát konkrétní herec. Původním záměrem bylo natočit snímek přímo očima velikána, aniž by jej diváci přímo spatřili. Ze záměru sešlo z obav, zda by takto snímek mohl fungovat. Možná mohli oba předběhnout Hardcore Henryho či Záhadu Blair Witch.
Jak ukojit cenzora
Film neobsahuje původní scénu, kde Cimrman radí ruskému raketovému průkopníkovi Konstantinu Eduardovičovi Ciolkovskému. Tvůrci ji totiž použili jako tzv. bílého psíka. Byla to jen vějička pro cenzuru, aby mohla něco zakázat. Touto fintou pak prošlo mnoho dalších scén.
Smoljak obrazem i zvukem
Režisér Ladislav Smoljak si střihl dvě oddělená camea, a to němé a hlasové. Nejdřív jde o muže, který v němé scéně naslouchá ředitelce školy, kam mladý Cimrman docházel ještě za předpokladu, že je dívkou. Pak Smoljaka ještě slyšíme jako policistu, který před obrazem moře rozhání dav.
V dvojroli se tu mihl i další člen Divadla Járy Cimrmana, Pavel Vondruška. Nejdříve hraje dirigujícího Johanna Strausse syna a pak ještě dirigenta při odhalování českého moře. Aspoň tu taktovku mu tedy nechali.
Natáčení před zámkem
Krátká scéna s kočárem se natáčela s celým týmem před skutečným zámkem Schönbrunn ve Vídni. Natáčení probíhalo navíc za zcela normálního provozu a Smojlak neustále běhal za turisty, aby počkali mimo záběr.
Otevření kvůli vichru
„Scéna s kočovým divadlem, pověstný vichr z hor, se z nějakého důvodu točit nemohla. Ze scénáře musela pryč, ani nevím, co na ní vadilo,“ vzpomínal Smoljak. Když si pak hotový film přehrával, chybělo mu to tam. Po dlouhém odhodlávání navštívil ředitele Barrandova a povedlo se zdánlivě nemožné. „Vyhověli mé žádosti, aby se tenhle kousek dotočil a přidal.“
Střílení oblečených zajíců
Ve skutečnosti šlo o králíky, protože podle myslivců byl nesmysl takhle oblékat zajíce. Králíci byli zvyklí na kotce, takže na place neběhali, jen se tak šourali. Scéna má symbolizovat blížící se 1. světovou válku a režisér Smoljak ji nazval svým režijním hříchem. Dlouhé roky pak „toho masakru“, které se na speciálně vychovaných králících dopustili, litoval.
Film Jára Cimrman ležící, spící můžete zhlédnout na Primě v sobotu 26. dubna od 15:20 a o den později na Prima MAX od 11:30.
