Šestiletá Lucie s dvojicí magických formeláků baví celou ulici a potupený Osvald chystá plány na velmi krutou pomstu. Letní dobrodružství plné oživlé plastelíny nabízí dětským divákům bezstarostné bruslení uprostřed horkého léta i vtipnou destrukci jednoho klavírního vystoupení. Oblíbený snímek ovšem vznikal slepením staršího předtočeného materiálu a jeho tvůrci museli v samotném závěru výroby řešit nečekané úmrtí herecké hvězdy.
Slepovaný příběh a západní rekvizity
Základ pro tento oblíbený dětský hit vznikl rozstříháním původního televizního projektu. Filmaři jednoduše vzali druhou polovinu mimořádně úspěšného seriálu Lucie, postrach ulice z roku 1980 a vytvořili z něj zcela samostatný celovečerní zážitek pro kina. Formeláci Ferda a Ferda tak mohli na velkém plátně s obrovským přehledem zlikvidovat připravenou hostinu Osvaldovy maminky a spolehlivě překazit jeho velkolepý hudební koncert.
Bohatství v regálech obchodního domu Kotva představovalo na začátku osmdesátých let dokonalou vizuální iluzi. Štáb tehdy přivezl z nedalekého Západního Německa obrovskou hromadu použitých obalů od pestrobarevného zahraničního zboží a pečlivě jimi zaplnil poloprázdné pulty. Zákazníci na filmových obrazovkách tak obdivovali úžasný západní sortiment, ve skutečnosti ale šlo o obyčejné vyhozené krabičky bez jakéhokoliv reálného obsahu.
Smutné loučení ve studiu
Přípravy celovečerního sestřihu drasticky poznamenala tragická událost v hereckém souboru. Jiří Hrzán, který ztvárnil postavu popleteného profesora Hartmanna, se zdárného konce samotné filmové výroby už bohužel nedožil. Režisér musel vzniklou situaci urychleně vyřešit a do nahrávacího studia okamžitě pozval herce Jana Hrušínského. Tento talentovaný mladší kolega obstaral kompletní postsynchrony a mrtvému umělci s maximální úctou propůjčil svůj vlastní hlas.
Zmatky v pražských ulicích
Příběh se sice odehrává v reálných pražských kulisách, filmaři ovšem bez ostychu spoléhali na výrazné geografické podvody. Fiktivní bydliště hlavní dětské hrdinky nese adresu Růžová ulice 15 a zkušení filmoví architekti ho umístili do těsné blízkosti usedlosti Ladronka daleko od skutečného historického centra metropole. Závěrečný záběr s radostnou cestou do školy navíc televizní štáb natočil v Pařížské ulici ve středočeském Kladně.
Snímek funguje také jako skvělá přehlídka historických dopravních prostředků z různých koutů Evropy. Údržbáři z legendární firmy Arnold a Arnold se prohánějí v klasické československé dodávce Škoda 1203 ze závodu ve Vrchlabí. Policista s tváří herce Jiřího Krampola krotí těžký německý motocykl značky BMW z konce padesátých let a Daniela Kolářová jako máma malé Lucie suverénně řídí elegantní britský vůz Austin Rover Mini.
Pozorné ucho diváka zachytí u kadeřníka nečekanou slovní lavinu plnou velmi slavných jmen. Vystupující postavy naprosto plynule vyjmenují tehdejší domácí hudební elitu ve hvězdném složení Karel Gott, Helena Vondráčková, Hana Zagorová, Miroslav Žbirka, Stanislav Hložek, Petr Kotvald a Felix Slováček. Do této ryze české popové společnosti navíc scenáristé naprosto absurdně zařadili amerického hororového spisovatele Edgara Allana Poea.
Kouzla nechtěných chyb
Pozornost štábu občas znatelně polevila a bystří diváci postupně objevili celou řadu vtipných omylů v návaznosti jednotlivých filmových scén. Magičtí formeláci si zcela nevysvětlitelně prohazují místa na koupelnové poličce během ranního čištění zubů a vodovodní kohoutek se dokáže sám plynule vrátit do své původní polohy bez dotyku lidské ruky.
Rozházené kuličky na klasickém počítadle se v dalším rychlém střihu poslušně srovnají do úhledné řady na jedné straně a obyčejná kostka cukru ve tvaru čtyřlístku změní svůj tvar okamžitě po dopadu na zem. Šatník filmové maminky navíc popírá fyzikální zákony, herečka Hana Maciuchová totiž vchází do koupelny ve žlutofialové košili, uvnitř se ukazuje v černobílé variantě a ven se vzápětí vrací v původním barevném modelu.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek …a zase ta Lucie můžete zhlédnout na FILM+ v neděli 8. března od 12:00.
