„Ještě žiju,“ vtipkoval Jiří Lábus na Českých lvech, kde měl předávat cenu. Ve starobním důchodu je totiž už více než 10 let. A i když ještě stále pracuje (například propůjčuje svůj hlas Marge v Simpsonových), tvrdí, že s důchodem by vyšel. Patří k těm poctivějším českým umělcům, kteří nejsou nepříjemně překvapení z toho, že je jim přiznán nízký důchod, pokud tedy vůbec žádný. Jiří Lábus myslel na stáří, i když je dle svých slov věčným dítětem.
Rodinu nemá
Jiří Lábus, který v lednu oslavil 75. narozeniny, nikdy nezaložil rodinu. Měl několik životních partnerek, se kterými dokonce už i plánoval svatbu, nikdy se k tomuto kroku ale neodhodlal. Pro CNN Prima uvedl: „V tom jsem tak trochu sobec. Byly ale případy, kdy se ke svatbě schylovalo, ale pak jsme si to vždycky nakonec rozmysleli. Nahradil mě můj bratr, který má tři dcery.“ Takže ve stáří nemá vlastně nikoho, kdo by o něj mohl pečovat, až se nebude moci o sebe postarat sám.
Nechce být nikomu na obtíž
Naštěstí i s takovou variantou herec počítal, a proto si celý svůj život šetřil peníze, aby si mohl dovolit dožít v nadstandardním domu pro seniory. Zde mu zajistí péči až toho on sám nebude schopen. Nechce zůstat na krku nikomu ze své rodiny a ani žádnému ze svých přátel. Ohledně výše důchodu tvrdí, že mu stačí, ale rozhodně si nemyslí, že to neodpovídá tomu, co odvedl na daních. Takže: mohlo by to být lepší, ale nestěžuje si.
Herec a architekt
Jiří Lábus snil už od pěti let, že se stane hercem. Jak všichni víme, splnilo se mu to. Jeho otec architekt k tomu mohl mít oprávněné výtky, herci v té době byli vnímání jako „komedianti“ a toto řemeslo se nepokládalo za tolik významné.
Pokud měl tedy otec Jiřího Lábuse ambice, aby šel jeho syn v jeho šlépějích, musel se spolehnout na svého druhého syna Ladislava. Ten se skutečně architektem stal a je považován za kapacitu ve svém oboru. K jeho nejvýznamnějším pracím patří rekonstrukce vily Lídy Baarové, jízdárna na Pražském hradě nebo přestavba pražského paláce Langhans.
Ne všichni umělci jsou tak zodpovědní
Zatímco Jiří Lábus myslel na zadní kolečka, někteří jeho herečtí kolegové se hodně divili, když se dozvěděli, kolik budou brát formou starobního důvodu. Například herec Jan Kanyza tvrdí, že starobní důchod zvládá utrácet velice rychle a bere to jako malé kapesné.
Veronika Žilková se před úřadem, kde jí byla sdělena výše důchodu, rozplakala. Chantal Poullain se naopak rozesmála, když jí na úřadě řekli, že bude muset pracovat do 86 let, aby měla nárok na důchod. Josef Carda musel dohledávat potřebné dokumenty, aby mu byl přiznaný důchod. Jaroslava Obermaierová se musela přestěhovat na chalupu, aby ušetřila za bydlení.
Problémem totiž je, že spousta těchto umělců si neuvědomuje, z čeho se vlastně starobní důchod počítá. A v okamžiku, kdy už jdou o důchod žádat, je trochu pozdě. Je proto důležité na důchod myslet už v produktivním věku, stejně jako to udělal Jiří Lábus.
Zdroje: ccn.iprima.cz, ceskeduchody.cz
