Do českých kin míří snímek, který vyvolal rozruch už při svém oznámení. Politický thriller Čaroděj z Kremlu režiséra Oliviera Assayase se vrací do divokých devadesátých let, kdy se na troskách Sovětského svazu rodilo nové impérium. Premiéra připadá na konec února, tedy téměř přesně čtyři roky od chvíle, kdy ruská armáda naplno vtrhla na Ukrajinu. V hlavních rolích excelují Jude Law a Paul Dano.
Je to načasování, ze kterého běhá mráz po zádech. Přesně 26. února 2026, jen dva dny po čtvrtém výročí zahájení ruské invaze, vstoupí do sálů příběh o tom, jak to celé začalo. Film adaptuje bestseller Giuliana da Empoliho a snaží se rozklíčovat mechanismus moci, který vynesl nevýrazného agenta KGB až na carský trůn. Nečekejte však suchopárnou lekci z dějepisu. Tvůrci servírují drama o intelektuálovi, který si myslel, že může režírovat politika jako televizní show, ale nakonec se stal jen kolečkem v soukolí, které pomohl sám sestrojit.
Muž v pozadí
Hlavní postavou není samotný vládce Kremlu, ale Vadim Baranov v podání Paula Dana. Tento mimořádně inteligentní muž, který vzešel z prostředí umění a televizní zábavy, funguje jako průvodce divokým chaosem postsovětského Ruska. Baranov je fiktivní postava, ale pozorný divák v něm pozná rysy skutečných kremelských ideologů, kteří v devadesátých letech formovali veřejné mínění. Právě on se stane klíčovým poradcem tehdy ještě neznámého Vladimira Putina. Pomáhá mu vytvářet image a učí ho, jak mluvit k masám.
Paul Dano hraje Baranova jako chladnokrevného stratéga. Jeho postava působí klidně a racionálně. Postupně však divák sleduje jeho proměnu z pozorovatele v aktivního spolutvůrce režimu. Baranov ovládá slova a iluze. V zákulisí Kremlu píše scénáře, které se následně stávají realitou pro miliony lidí. Jediným záchytným bodem v jeho osobním životě zůstává Ksenia, kterou ztvárnila Alicia Vikander. Ta mu neustále připomíná, že existuje i svět mimo zdi Kremlu. Její civilní pohled tvoří nutnou protiváhu k cynické hře o moc.
Žádná karikatura, ale tichá hrozba
Největší pozornost na sebe strhává Jude Law. Obsazení britského elegána do role ruského prezidenta mohlo dopadnout katastrofálně, ale první ohlasy mluví o opaku. Law se nesnaží o lacinou imitaci gest nebo hlasu. Jeho Putin je zdrženlivý. Buduje postavu, jejíž vliv roste nenápadně a v tichosti. Není to křičící diktátor, ale muž, který trpělivě čeká na svou příležitost. Sám herec k pojetí role přistoupil velmi analyticky.
„Nešlo o imitaci, ale o hledání pravdy v rámci vyprávění,“ uvedl herec. Film se soustředí pouze na určitou fázi Putinovy politické dráhy a nesnaží se obsáhnout celý jeho život. Law pracuje s minimem výrazových prostředků. Jeho výkon stojí na drobných nuancích a pohledech, které prozrazují víc než dlouhé monology. Spolupráce s režisérem Assayasem mu poskytla prostor, aby se vyhnul parodii a vytvořil funkční charakter v rámci filmového vyprávění.
Konec jedné iluze
Režisér Olivier Assayas se musel vypořádat s tím, že realita předběhla fikci. Knižní předloha vznikla ještě v jiné geopolitické situaci a film se tak rodil v době, kdy se význam celého příběhu zásadně proměnil. To, co mohlo dříve působit jako fascinující sonda do politického marketingu, má dnes příchuť tragédie. Tvůrci si tento posun plně uvědomovali a přizpůsobili tomu i vyznění celého snímku.
„Kniha vznikla před invazí na Ukrajinu a měla větší prostor pro ambivalenci. My jsme k Baranovovi byli záměrně méně shovívaví právě proto, že svět se mezitím změnil,“ říká režisér snímku Olivier Assayas. Film tak není jen rekonstrukcí minulosti. Nabízí komentář k současnosti a ukazuje, jak snadno se společnost nechá zmanipulovat, pokud jí někdo nabídne ten správný příběh.
Moc jako sled kompromisů
Snímek neukazuje nástup autoritářství jako jeden velký zlom. Místo toho sledujeme sérii drobných ústupků a kompromisů. Baranov a jeho okolí si dlouho myslí, že mají situaci pod kontrolou. Že jen hrají hru, kterou mohou kdykoliv ukončit. Film však neúprosně odhaluje, že jakmile jednou vstoupíte do služeb moci, cesta zpět už neexistuje.
Čaroděj z Kremlu tak přichází v době, kdy je téma manipulace a politického marketingu aktuálnější než kdy dřív. Není to jen příběh o Rusku. Je to varování o tom, jak křehká může být demokracie, když se jí chopí lidé, pro které je pravda jen další položkou v marketingovém plánu. Diváci v Česku budou mít možnost tento mrazivý příběh vidět na vlastní oči už koncem února.
