Karlův most, hrad Karlštejn, Karlova univerzita. Jen tři z mnoha počinů nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. byl jedenáctým českým králem a čtvrtým římským císařem. Pokřtěn byl jako Václav, jméno Karel přijal až během výchovy ve Francii.
Muž, který změnil Evropu
Už zamlada prošel ohněm mnoha bitev, současně se jednalo o nadmíru inteligentního a neobyčejně vzdělaného muže, který také plynně hovořil pěti jazyky. Veškerou svou pozdější moc soustředil na konsolidaci českého státu. Ten byl od jeho dob znám jako Koruna česká.
V pozici císaře nechal vytvořit Zlatou bulu, nejvýznamnější říšský ústavní zákon platný až do zániku Svaté říše římské v roce 1806. Krom jiných efektů také silně upravovala pozici českého státu uvnitř říše. Koruna česká tak měla velmi výjimečné a nezávislé postavení.
Rytířem v pubertě
Pasován na rytíře byl Karel IV. ve věku 16 let. I když ho většina pramenů líčí jako bezkonfliktního zbožného muže, jsou i jiné pohledy. Pravdou je, že uměl výborně zacházet s mečem i dalšími zbraněmi, také ne vždy volil mírovou cestu. S jeho silovou stránkou se setkali i někteří umělci. Jeden z nich po jeho portrétování uvedl, že ho panovník „zatáhl až k oknu a škaredě zmlátil“.
Císařská koruna
Mnoho z jeho činů by nebylo možných nebýt pozice římského císaře. Velká hra o tuto korunu vypukla už začátkem roku 1346. Zatímco Jan Lucemburský jednal naoko s Ludvíkem Bavorem, Karel si sjednával podporu u papeže. Během toho se mu také podařilo získat od hlavy církve souhlas se zřízením kláštera, kde se bude mše vést slovansky, nikoli v latině.
Volba se konala 11. července 1346 v Rhens na Rýně a v hlavní roli byl Karlův prastrýc, trevírský arcibiskup Balduin. Od té doby je Karel čtvrtým, protože takové bylo pořadí na římském trůnu. V roli českého krále byl Karlem I., vládcem se stal až ve třiceti. Korunu mu nasadil právě Balduin, konkrétně 26. listopadu 1346 v Bonnu.
Císař inkognito
Jen co skončily oslavné ceremonie, ustanovil Karel prastrýce svým zástupcem. Pak zvolil nenápadné přestrojení a vydal se do Čech na inspekci. Ty tehdy totiž spravoval jeho bratr Jindřich. V srpnu následujícího roku byl Karel korunován českým králem a začal s přípravami na válku o potvrzení císařské pozice proti výše zmíněnému Ludvíku Bavoru.
Ten mu ale nečekaně snadno zmizel z cesty. Ne z vlastního rozhodnutí, jen ho ranila mrtvice během lovu na medvědy kousek od Mnichova. Stav jeho vlasti trefně shrnul Vlastimil Brodský v muzikálu Noc na Karlštejně. Země byl zpustošená, Pražský hrad v tak hrozném stavu, že panovník s Blankou neměli kde nocovat. Přespali tak v domě U Kamenného zvonu, kde se navíc Karel IV. narodil.
Rozkvět země
„A teď? Když vidím, jak dílo mé se daří? Jak země pod mýma rukama vzkvétá? Tu chci sebe sama překonati v lásce k této zemi. Vyřiď svým krajanům, pane vévodo, ať činí ve svých zemích to, co já v Čechách. A bude dobře v Evropě.“ Takto popsal své pocity v roli císaře Vlastimil Brodský v hovoru s vévodou bavorským Štěpánem v podání Miloše Kopeckého.
Budoval, rozvíjel a obnovoval ekonomiku měst, mnoho měst prošlo proměnou. Praha tehdy patřila k největším městům Evropy. A možná od té doby se jí také přezdívá „tajné hlavní město Evropy“.
Receptář je zpět. Tipy pro podzimní zahradu, kuchyni i dílnu v novém díle už tuto neděli
Zdroje: KudyZNudy, YouTube, LovecPokladu
