Čeští zaměstnanci se zřejmě už brzy dočkají silnějšího postavení při vyjednávání o platu. Novela zákoníku práce, kterou aktuálně projednává Poslanecká sněmovna, zavádí právo na informace o průměrné mzdě lidí na srovnatelné pozici. Novinka cílí především na stírání platových rozdílů mezi muži a ženami a do praxe by se měla dostat v roce 2028. Výrazné změny čekají i samotné přijímací pohovory.
Konec otázek na předchozí plat
Nejrychlejší dopad pocítí uchazeči o zaměstnání. Pokud novelu schválí parlament a podepíše prezident, už v příštím roce se u přijímacích pohovorů zakážou dotazy na současný nebo předchozí plat. Zákaz se dotkne i vyptávání na benefity. Personalisté tak ztratí možnost odvozovat nástupní mzdu podle toho, kolik si člověk vydělával jinde. Naopak sama firma bude muset uchazeče informovat o nejnižší nabízené mzdě a benefitech ještě před podpisem smlouvy. Původně se uvažovalo o povinném zveřejňování výše mzdy už v pracovních inzerátech, tato varianta ale z návrhu zřejmě vypadne.
Změny přináší evropská směrnice o transparentnosti odměňování, kterou mělo Česko uvést do praxe už do 7. června letošního roku. I když už od loňského června platí takzvaná flexinovela, podle které zaměstnavatelé nesmí pracovníkům zakazovat mluvit o vlastní mzdě, o přesném výdělku svých kolegů ví podle nedávného průzkumu agentury Ipsos jen 11 procent lidí. Doložku o mlčenlivosti má přitom stále podepsanou téměř pětina zaměstnanců, i když už je právně neplatná. Zájmu o platy kolegů vévodí mladší generace, ve věkové skupině do 26 let si přeje srovnat svou odměnu s kolegy 80 procent dotázaných.
Právo na informaci jednou ročně
Pokud nová úprava projde, zaměstnanci se budou moci jednou za rok zeptat firmy, kolik průměrně loni brali lidé na stejně náročné pozici. Vůbec přitom nezáleží na tom, jak se jejich funkce oficiálně jmenuje. Rozhoduje pouze skutečná odpovědnost a fyzická či psychická zátěž. Zaměstnavatel pak musí ukázat částky rozdělené zvlášť na muže a ženy. Zatajit navíc nesmí ani veškeré benefity, ať už jde o příspěvky na bydlení, nebo penzijní spoření.
Zaměstnavatel musí odpovědět písemně do dvou měsíců. O informace nepůjde žádat anonymně, postačí ale jednoduchá žádost se jménem, pozicí a odkazem na zákon. Noví pracovníci si budou muset počkat do ledna následujícího roku, protože nárok se vztahuje pouze na lidi, kteří ve firmě působili alespoň část předchozího roku. Bývalí zaměstnanci právo nemají, výjimku tvoří pouze situace, kdy si stihnou podat žádost ještě před svým odchodem.
Zákon nicméně chrání konkrétní platy. Pokud by sdělení průměrné částky například v malé firmě odhalilo výdělek konkrétního člověka, firma informace zaměstnanci nevydá. Musí to ale písemně zdůvodnit. Údaje pak místo zaměstnance obdrží k vyhodnocení odbory. Ty pracovníkovi sdělí výsledek srovnání, přesnou sumu kolegy mu ale neprozradí.
Obrana u soudu i u ombudsmana
Samotný fakt, že zaměstnanec bere méně, než činí vypočítaný průměr, porušení zákona automaticky neznamená. Rozdíly mohou plynout z odlišných výsledků, výkonnosti nebo pracovních podmínek. Pokud ale lidé dělají stejně složitou práci se srovnatelnými výsledky, musí dostávat totožnou odměnu, a neoprávněný je pak i minimální rozdíl.
Zaměstnanec může po zjištění nerovnosti požadovat vysvětlení a nápravu přímo po svém nadřízeném. Pokud neuspěje, má právo obrátit se na inspekci práce. Ta sice může firmě uložit pokutu za nedodržení pravidel, konkrétní doplatek mzdy ale vymoci nedokáže. O samotné peníze se pak musí pracovník přihlásit u soudu. V případě zjevné diskriminace může podle zákona požádat o zastupování také ombudsmana. Zaměstnavatel navíc smí písemně omezit využití získaných údajů výhradně pro účely domáhání se rovného zacházení. O vlastním platu ale může zaměstnanec dál mluvit svobodně.
