Majitelé studní mohou za odběr vody bez povolení dostat pokutu až 500 000 korun. Platí to i při zalévání

V kostce
Kdy stačí ohlášení a proč jsou povolení dvě
Změna z loňského léta se týká studní, ze kterých majitelé za rok odčerpají nejvýš 6 000 metrů krychlových vody, případně 500 metrů krychlových za měsíc. Ty od té doby patří mezi jednoduché stavby, takže poplatek za jejich povolení klesl z deseti na pět tisíc korun, úřad by měl o žádosti rozhodnout zpravidla do třiceti dnů a na konci už nečeká kolaudace. K žádosti se přitom dál přikládá hydrogeologický posudek a projekt, který musí vypracovat odborně způsobilá osoba.
Povolení stavby ale samo nestačí. Řeší jen studnu jako takovou, kdežto na čerpání vody je potřeba ještě druhý papír, povolení k odběru. Vydává ho vodoprávní úřad, což bývá odbor životního prostředí na úřadu obce s rozšířenou působností, a stojí v něm, k čemu se voda bude používat, kolik se jí smí načerpat a do kdy oprávnění platí. Potřeba je na úplně každý odběr, i když rodina jen kropí trávník.
Staré studny mají výjimku
Nová povolení k odběru se vydávají na dobu určitou, a kdo chce vodu čerpat dál, musí o prodloužení požádat ještě dřív, než mu vyprší. Výjimku mají staré studny vybudované před rokem 1955, které zásobují domácnost: jejich odběr je povolený rovnou ze zákona a rodina žádný další papír nepotřebuje.
Oprávnění k odběru pro domácnosti vydaná před rokem 2002 platí dál. Když lidem chybí doklady k historii studny nebo se stará rozhodnutí někam ztratila, umí je vodoprávní úřad dohledat ve svém archivu.
Pokuta z každého načerpaného kubíku
Podzemní voda podle vodního zákona nikomu nepatří, ani majiteli pozemku. Pokud ji někdo čerpá načerno, vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí mu může vyměřit pokutu. Sazba je 70 Kč za jeden metr krychlový vody, strop je pro fyzické osoby 500 000 Kč a úřad může postihnout nelegální čerpání nejvýš za tři roky zpětně. Z vážných důvodů může částku za kubík snížit.
Když kontrola přesně nezjistí, kolik vody domácnost načerpala, vychází ze směrných čísel spotřeby. Pro rodinný dům tabulky počítají s 36 metry krychlovými na osobu a rok a odtud se bere i těch zhruba 30 000 Kč pro čtyřčlennou rodinu za tři roky čerpání bez povolení.
Kdy se ozvat proti sousedovu vrtu a žumpě
Než soused začne dělat průzkumný vrt, ze kterého se později stane studna, potřebuje k tomu souhlas vodoprávního úřadu. Člověk, kterému by hloubení mohlo ubrat vodu nebo zhoršit její kvalitu, je účastníkem takového řízení a stejně tak řízení o povolení samotné studny. Smí podávat námitky, nahlížet do spisu a odvolat se, a když se mu úřad neozve, má se přihlásit sám. Ombudsman radí opřít námitky o hydrogeologický posudek. Pokud už soused vrt udělal bez vědomí okolí, může majitel vedlejšího pozemku úřad upozornit a ten by mu měl do třiceti dnů odpovědět, co s tím udělá.
Jestliže někdo kvůli cizímu vrtu o vodu opravdu přijde, náhradu mu musí zajistit ten, kdo vrt provedl. Většinou jde o náhradní zdroj vody a spor o ni rozhoduje jen soud. O tom, jestli soused smí ze své nové studny čerpat, ale úřad rozhoduje bez něj, protože v řízení o povolení k odběru účastníkem není.
Problém dokáže nadělat také žumpa. Kdo má podezření, že ta sousedova protéká, může to dát vědět stavebnímu úřadu, který ji může zkontrolovat, a vodoprávní úřad zase dohlíží na to, jestli ji majitel pravidelně vyváží. Doklady o vývozu musí schovávat aspoň za poslední dva roky, a když je nepředloží, může dostat pokutu. Pokud má člověk strach o čistotu své studny, může si objednat rozbor vody v akreditované laboratoři, protože na únik odpadních vod ukazuje vysoký počet bakterií E. coli.
Časté otázky
Potřebuji k čerpání vody ze studny jen na zalévání zahrady platné povolení?
Které úřady kontrolují legální odběr a dávají sankce?
Můžu se bránit, když soused u plotu vrtá novou studnu?
Máte u svého rodinného domu nebo u chaty funkční studnu?




