Člověk, který dosáhl důchodového věku a stále chodí do práce, nemusí hned žádat o státní penzi. Kdo výplatu starobního důchodu odloží, tomu za každých 90 odpracovaných dnů roste budoucí částka o 1,5 procenta výpočtového základu. Za celý rok práce bez penze tak získá 6 procent výpočtového základu navíc. Při výpočtovém základu 30 tisíc korun to dělá zhruba 1 800 korun měsíčně. Stejnou možnost má i ten, kdo už penzi dostává a následně požádá úřad o zastavení její výplaty.
Výpočet z celoživotních příjmů
Bonus za přesluhování se nepočítá z aktuální mzdy nebo z celé částky budoucího důchodu. Vychází z takzvaného výpočtového základu, což je částka odvozená z celoživotních výdělků po zákonné redukci. Vyšší dosavadní příjmy proto znamenají vyšší bonus v korunách, samotná vysoká mzda v posledním zaměstnání ale vysoké navýšení nezaručuje.
Při výpočtovém základu 30 tisíc korun se za jeden celý devadesátidenní úsek budoucí penze zvýší o 450 korun měsíčně. Po půl roce dělá navýšení 900 korun a po čtyřech úsecích dosahuje 1 800 korun měsíčně. Kdo má výpočtový základ 40 tisíc korun, získá za stejné úseky navíc 600, 1 200 a 2 400 korun měsíčně.
Do požadovaných 90 dnů se nepočítá každá absence. Zákon z této doby vylučuje neplacené volno, neomluvenou nepřítomnost a některé překážky spojené s nemocenským pojištěním. Kdo pracovní poměr ukončí několik dnů před završením celého čtvrtletního úseku, další navýšení o 1,5 procenta nezíská.
Kdy se čekání vrátí
Pro rozhodnutí o odkladu je nutné spočítat penzi, kterou člověk během práce nedostane. Pokud má senior nárok na důchod 22 tisíc korun měsíčně a rok ho nepobírá, vzdá se zhruba 264 tisíc korun. Při zmíněném výpočtovém základu 30 tisíc korun získá po čtyřech devadesátidenních úsecích oněch 1 800 korun měsíčně navíc k budoucímu důchodu. Nevyplacená penze se mu v tomto zjednodušeném výpočtu bez dalších vlivů vrátí přibližně za dvanáct let.
Skutečná návratnost ale bývá ještě delší. Od ledna 2025 mají pracující důchodci s plnou penzí nárok na slevu na sociálním pojistném ve výši 6,5 procenta z vyměřovacího základu. Zaměstnanec, který výplatu důchodu odloží, tuto slevu uplatnit nemůže.
U hrubé mzdy 60 tisíc korun měsíčně dělá sleva 3 900 korun. Pokud má takový zaměstnanec nárok na důchod 28 tisíc korun a výpočtový základ 40 tisíc korun, vzdává se za rok 336 tisíc korun na nevyplacené penzi a dalších 46 800 korun na neuplatněné slevě. Jeho budoucí důchod se zvýší o 2 400 korun měsíčně a finanční rozdíl se mu začne vracet přibližně po třinácti letech.
Kdy se odklad vrátí při jiném důchodu, výpočtovém základu nebo mzdě, ukáže kalkulačka.
Poloviční výplata důchodu
Pracující senior si sice dál může zvolit výplatu starobního důchodu v poloviční výši, z hlediska navyšování budoucí penze už to ale nedává smysl. Zatímco do konce roku 2025 se při poloviční výplatě zvyšovala procentní výměra důchodu za každých 180 dnů práce o 1,5 procenta výpočtového základu, od roku 2026 už toto pravidlo neplatí. Pobírání polovičního důchodu tak budoucí částku nijak nezvyšuje.
Další změny podle vládního návrhu
Pravidla pro pracující seniory čeká možná úprava. Vládní návrh z července 2026, který na podzim projednávala Poslanecká sněmovna, počítá s tím, že i pracujícím příjemcům starobního důchodu bude za každý odpracovaný rok růst procentní výměra o 1,5 procenta. Zvýšení by u zaměstnanců probíhalo automaticky bez nutnosti podávat žádost. Současná sleva na pojistném má podle návrhu zůstat zachována. První automatické navýšení ministerstvo práce plánuje na leden 2028.
Stejný návrh zákona obsahuje i automatické navyšování procentní výměry důchodu po dosažení 80 let věku. K navýšení by mělo docházet v pětiletých intervalech. Ve věku 80, 85, 90 a 95 let se má důchod zvýšit vždy o 500 korun měsíčně. Účinnost této změny ministerstvo navrhuje od 1. ledna 2027. Žádost se podle tohoto návrhu podávat nemusí, úřad by částku zvýšil sám.
