Senior, který se ze svého bytu stěhuje do domova pro seniory, hradí náklady na pobyt a stravování ze svého starobního důchodu. Zákon i prováděcí vyhláška omezují, jak vysoké poplatky si sociální služby smějí za tyto základní věci naúčtovat a kolik peněz musí klientovi povinně zůstat k vlastní útratě. Od ledna 2027 dosáhne průměrný starobní důchod 22 196 korun, na plnou sazbu v jednolůžkovém pokoji to ale ve třicetidenním měsíci stačit nemusí.
Ceník odděluje ubytování a celodenní stravu
Domovy pro seniory poskytují pobytovou sociální službu, do které spadá bydlení, úklid, praní prádla a jídlo. Maximální úhrady závazně určuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí. Za samotné ubytování si domov smí říct nejvýš 335 korun denně. Částka zahrnuje místo na pokoji, pravidelný úklid, drobné opravy osobního a ložního prádla a také žehlení. Kdo vyžaduje jednolůžkový pokoj, zaplatí za ubytování maximálně 380 korun denně.
Druhou položku představují poplatky za jídlo. Za celodenní stravu z nejméně tří hlavních chodů domov nesmí účtovat víc než 290 korun denně, v případě samotného oběda limit činí 135 korun. V těchto stropech už se schovávají veškeré provozní náklady spojené s přípravou. Za standardní sdílený pokoj s plnou penzí tak denní sazba vychází nejvýš na 625 korun. Ve třicetidenním měsíci se poplatky vyšplhají na 18 750 korun. Pokud domov zahrnuje do celodenní stravy i svačiny, platí pro ně dohromady stejný maximální limit 290 korun denně.
Když senior odjede na víkend k rodině nebo leží v nemocnici, za odhlášené jídlo mu domov vrací přeplatek. Ubytování se chová jinak. Lůžko zůstává v době nepřítomnosti rezervované pro konkrétního klienta, zařízení ho nemůže obsadit nikým jiným, a úhrada tak domovu náleží dál v plné výši.
Osobní zůstatek dělá patnáct procent
Pravidla pamatují na situace, kdy důchod na pokrytí celé sazby nestačí. Z průměrného starobního důchodu 22 196 korun, který platí pro začátek roku 2027, dělá patnáctiprocentní kapesné 3 329 korun. Obecně platí, že domov si smí naúčtovat nejvýše částky z vyhlášky. Pokud by ale klientovi po zaplacení ubytování a stravy nezůstalo alespoň 15 procent jeho příjmu, musí být úhrada úměrně nižší.
Za jednolůžkový pokoj s jídlem si služba může naúčtovat celkem až 670 korun denně, což za třicet dní dělá 20 100 korun. Při průměrném důchodu by tak po zaplacení nezbylo povinných 15 procent a celková úhrada by musela klesnout.
Pokud senior do domova nastupuje až v průběhu měsíce, radí ministerstvo počítat úhradu pro zbývající dny přímo z důchodu. Z celkového příjmu se odečte 15 procent a zbylá částka se vydělí počtem kalendářních dnů v měsíci. Výsledek určí denní úhradu, která opět zaručí, že klientovi zůstane zákonný zůstatek.
Poskytovatel smí odmítnout zájemce o službu jen z důvodů, které výslovně uvádí zákon. Důvodem k nepřijetí nikdy nesmí být to, že klient nemá peníze na takzvané fakultativní činnosti. Za tyto nadstandardní služby si zařízení smějí účtovat peníze až do plné výše nákladů, obyvatel je ale nemusí využívat a domov nesmí přijetí jejich nákupem podmiňovat.
Úkony hradí příspěvek na péči
Lidé v pobytových zařízeních potřebují asistenci s oblékáním, osobní hygienou, přesunem na vozík nebo podáváním jídla. Tuto péči si neplatí ze svého důchodu, náklady pokrývá státní příspěvek na péči. Peníze z něj kompenzují práci zaměstnanců, kteří pomoc zajišťují.
Výše státní podpory se odvíjí od stupně závislosti, tedy podle toho, kolik úkonů klient už sám nezvládne. O tom, komu stát peníze zašle, rozhoduje sám senior nebo jeho zástupce. Pokud veškerou péči obstarává domov pro seniory, příspěvek v plné výši připadne jemu. Pravidla a rozsah pomoci si obě strany předem detailně schvalují v písemné smlouvě o poskytování sociální služby.
