Důchodci nebo lidé na rodičovské dovolené, kteří si k penzi či dávkám přivydělávají podnikáním nebo pronájmem, mají často zbytečné papírování. Roční hranice hrubého příjmu, do které se nemusí podávat daňové přiznání, se pro příjmy od roku 2027 zvedne z 50 000 na 100 000 Kč. Zaměstnancům s vedlejšími příjmy stoupne limit na 40 000 Kč. Větší příjmy bez růžového formuláře ale automaticky neznamenají konec odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
Nový limit platí pro příjmy od roku 2027
Kdo pobírá starobní důchod a do toho si občas něco vydělá na živnostenský list nebo třeba pronajímá pole, musí si dnes hlídat částku 50 000 Kč. Jakmile jeho hrubé roční příjmy tento limit přesáhnou, čeká ho na jaře vyplňování daňového přiznání. Poslanci ale v červenci 2026 téměř jednomyslně schválili, že hranice stoupne rovnou na dvojnásobek. Změna je součástí zákona o elektronické evidenci tržeb, který v září podepsal prezident.
Nový limit se týká příjmů od 1. ledna 2027, poprvé se tedy projeví u přiznání podávaného na jaře 2028. Za letošní příjmy platí při jarním podávání ještě hranice 50 000 Kč. Od roku 2027 si lidé bez zaměstnání budou moct přijít až na 100 000 Kč, aniž by museli podávat přiznání.
Zaměstnancům stoupne limit na 40 000 Kč
Lidé, kteří chodí normálně do práce, ale vedle zaměstnání mají ještě další drobné příjmy ze samostatné činnosti nebo nájmu, podléhají jiným pravidlům. Aktuálně u nich platí, že daňové přiznání nepodávají, dokud tyto vedlejší roční příjmy nepřesáhnou 20 000 Kč. I v jejich případě se limit zdvojnásobí, konkrétně na 40 000 Kč za rok.
Podmínkou pro využití této úlevy nadále zůstává, že zaměstnanec má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů postupně za sebou. Zároveň musí u svého plátce podepsat na daný rok takzvané prohlášení k dani.
| Skupina poplatníků | Současný roční limit | Limit od roku 2027 |
| Důchodci a neaktivní osoby | 50 000 Kč | 100 000 Kč |
| Zaměstnanci s vedlejšími příjmy | 20 000 Kč | 40 000 Kč |
| Živnostníci s paušální daní (ostatní příjmy) | 50 000 Kč | 50 000 Kč |
Roli hrají hrubé výdělky před odečtením nákladů
Při hlídání stotisícové hranice se počítají hrubé příjmy, nikoliv daňový základ. Finanční úřad tedy zajímá obrat předtím, než si podnikatel odečte výdaje. Podle daňových expertů na tomto detailu může řada lidí chybovat.
Když si například živnostník vydělá za rok 90 000 Kč a k tomu má výdaje 60 000 Kč, podle nových pravidel by přiznání podávat nemusel, jelikož se vejde do hrubého limitu. Pokud ale jeho roční příjem dosáhne 120 000 Kč a výdaje činí 100 000 Kč, úřední povinnost mu zůstává. Jeho čistý zisk 20 000 Kč sice vychází mnohem nižší než v prvním případě, ale rozhodujícím faktorem pro podání formuláře je překročení hrubého příjmu 100 000 Kč.
Do celkového součtu navíc spadají jen příjmy, které podléhají dani z příjmů fyzických osob. Stát naopak nezapočítává peníze osvobozené od daně. Patří sem nejrůznější sociální dávky, mateřská nebo rodičovský příspěvek. Limit nezvyšují ani výdělky zdaněné rovnou srážkovou daní, typicky u některých dohod o provedení práce.
Povinnost platit pojištění nezmizí
Nová úprava řeší jenom papírování kolem daní, vůbec ale nezasahuje do pravidel pro sociální a zdravotní pojištění. Daňový poradce Richard Jahoda pro Ekonomický deník upozornil na hlavní riziko. „Spočívá v tom, že nejde o osvobození příjmů. Pouze odpadá povinnost podat daňové přiznání. Zejména osoby samostatně výdělečně činné nesmí zapomenout na další povinnosti, především ve vztahu k pojistnému,“ uvedl Jahoda. Lidé se podle něj mohou mylně domnívat, že se stotisícovým limitem zanikají i veškeré odvody.
Osoby samostatně výdělečně činné tak nadále musí podávat přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Vypočtené pojistné pak odvádějí podle stejných pravidel jako dosud. Zvýšení limitu navíc neznamená, že jsou tyto peníze automaticky osvobozené od daně. Pokud poplatník podává přiznání z jiného důvodu, například vykazuje daňovou ztrátu, musí do něj všechny své příjmy poctivě uvést bez ohledu na to, že nepřesáhly stotisícovou hranici.
Živnostníci fungující v takzvaném paušálním režimu rovněž změnu nepocítí. Podmínky pro účast v tomto systému zůstávají stejné. Vedle svého podnikání mohou mít ostatní příjmy z nájmu nebo z kapitálového majetku maximálně do výše 50 000 Kč ročně, jinak z paušálního režimu vypadnou a přiznání je nemine.
