Byla krásná, chytrá, okouzlující a získala přátelství jednoho z nejznámějších literátů, Franze Kafky (†40). Dlouhá léta si spolu dopisovali, Milena Jesenská (†48) totiž měla zájem o to, aby mohla přeložit jeho povídku Topič. Trvalo to celé čtyři roky, než Franz Kafka v roce 1923 zemřel. Osobně se přitom viděli pouze dvakrát. I tak se o ní v souvislosti s Kafkou dodnes mluví. A právě od jejího narození nyní uplynulo 129 let.
Progresivní feministka
Na svou dobu byla Milena Jesenská velmi progresivní ženou. Rozhodně nepatřila k těm, které jen tiše seděly v koutě, takové chování neměla v povaze. Ona byla hlučná, drzá a nebála se říct, co si opravdu myslí. Na druhou stranu však byla velmi empatická a dokázala jednat s pokorou. Už tehdy patřila mezi první ženy, které bychom dnes označili za feministky.
„Zaujaly mě její texty, odvaha, myšlení a dobrodružný život bez kompromisů. Žila bohémsky a byla tváří české avantgardy. Když pak vyzrála, byla strašně statečná. Chránila slabé, bránila válečné emigranty a lidi, na které dopadala druhá světová válka,“ popsala ji ve svém dokumentu režisérka Natálie Císařovská.
Narodila se ve špatné době
Bohužel se jí její otevřenost úplně nevyplatila. Zkrátka se narodila ve špatné době, kdy ještě svět nebyl připraven na přístup, který je založen na demokratickém názoru žen. „Říkala a psala, co si myslela. A také proto pak skončila v koncentračním táboře Ravensbrück,“ dodala autorka dokumentu.
Poté, co prožila dětství bez matky pouze s otcem, který ji dopřál kvalitního vzdělání, provdala se Milena Jesenská za literálního mága Ernsta Polacka, který ji vzal s sebou do Vídně. Tam společně žili a ona pak z rakouské metropole pravidelně zasílala své příspěvky do nejrůznějších českých časopisů, navíc ji živilo překladatelství. V té době si začala dopisovat právě s Franzem Kafkou, který se stal jejím blízkým přítelem. Po jeho smrti se stala autorkou jeho nekrologu.
Vrátila se domů
Po rozpadu manželství se vrátila zpět do rodné vlasti, kde se stala redaktorkou. Ve svých článcích se snažila šířit osvětu o tématech, která zajímala moderní ženy. Sice se začátkem 30. let stala stoupenkyní komunistů, ale netrvalo to dlouho a „vystřízlivěla“, jak uvádí Ústav pro studium totalitních režimů. Vadilo jí totiž to, že lidé nemohli sami kriticky „myslet“ a také politické procesy.
Provdala se znovu, tentokrát se jejím vyvoleným stal architekt Jaromír Krejcar, se kterým se jim narodila dcera. Ta po matce zdědila literální talent a stala se spisovatelkou. V roce 1939 ji odvedli do koncentračního tábora. Tam také došlo k závažnému zhoršení jejího zdravotního stavu a následně zemřela ve svých osmačtyřiceti letech.
Ivana Andrlová a její osudoví muži: Od platonických lásek přes těžký rozvod s hereckým kolegou až po otázku, zda je nyní sama
Milena Jesenská byla ženou, která se nebála promluvit, i když jí to mohlo ublížit. Rozebírala jak témata ryze ženská, tak i politické problémy, čímž si možná zadělala na potíže, nicméně nikdy neuhnula. Její platonický vztah s Franzem Kafkou ji drží dodnes v povědomí čtenářů, ona sama však byla významnou ženou, kterou bychom si měli pamatovat i bez kontextu s tímto známým literátem.
Devět let bylo ticho. Teď je Zdeněk Pohlreich s Ano, šéfe! zpět. A podle všeho ostrý jako nikdy předtím
Zdroje: iDNES, ustrcr.cz, ceskatelevize.cz, magazin.aktualne.cz
