Vláda schválila nařízení, podle kterého má minimální mzda od 1. ledna 2027 činit 24 900 korun hrubého měsíčně. Růst o dva a půl tisíce korun ovlivní i platby zdravotního pojištění pro lidi bez zdanitelných příjmů nebo limity pro přivýdělek na úřadu práce. Změna se dotkne také zaručených platů ve státní sféře, které se nově rozdělí pouze do čtyř skupin.
Zaručená mzda v soukromém sektoru končí
Dnes se minimální výdělky v mnoha profesích řídí tabulkami zaručené mzdy. Od ledna se pravidla změní, protože v soukromém sektoru toto státem určené odstupňování úplně končí. Firmy si o minimech pro jednotlivé pozice rozhodnou samy. Zaměstnancům ale nesmí zaplatit méně než 24 900 korun hrubého měsíčně.
Při standardní čtyřicetihodinové týdenní pracovní době tato částka znamená hodinovou sazbu 148,30 koruny. Nařízení s účinností od začátku roku 2027 schválila vláda letos v září.
Pokud si lidé se zaručenou mzdou polepší, projeví se to přímo v nákladech firem. Mzdové náklady na zaměstnance s minimální mzdou stoupnou podle propočtů zhruba o 3 700 korun měsíčně. Zaměstnavatelé tak za jednoho takového pracovníka odvedou celkem 33 400 korun.
Nové tabulky mají platit pro veřejnou sféru
U státních a veřejných zaměstnanců zaručené platy zůstávají, ale systém dozná změn. Dosavadních osm skupin se sloučí do čtyř tříd. V první z nich odpovídá nejnižší možný výdělek základní minimální mzdě, tedy částce 24 900 korun.
Další tři skupiny vycházejí z pevných násobků této sumy. Ve druhé skupině jde o 1,2 násobek, ve třetí o 1,4 násobek a ve čtvrté o 1,6 násobek. Zaručený plat ve veřejných službách a správě tak dosáhne až 39 840 korun hrubého měsíčně.
K těmto částkám se přičítají ještě případné příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Podle ministerstva práce a sociálních věcí mají zaměstnanci nárok na příplatek v rozpětí 5 až 15 procent z měsíční minimální mzdy.
| Skupina prací | Zaručený plat měsíčně |
| 1. skupina (1. a 2. platová třída) | 24 900 Kč |
| 2. skupina (3. až 5. platová třída) | 29 880 Kč |
| 3. skupina (6. až 9. platová třída) | 34 860 Kč |
| 4. skupina (10. až 16. platová třída) | 39 840 Kč |
Automatický výpočet nahradil vyjednávání
O přesné výši částky se už nerozhoduje dohodou odborů, zaměstnavatelů a politiků jako v předchozích letech. Novelizovaný zákoník práce zavedl automatický valorizační mechanismus. Výpočet vychází z predikce průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství, kterou připravuje ministerstvo financí, a vládního koeficientu.
„Cílem ministerstva práce je postupně dosáhnout relace minimální mzdy k průměrné mzdě ve výši 47 procent v roce 2029. Tato hodnota je zároveň orientační referenční hodnotou stanovenou zákoníkem práce,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Pro rok 2027 schválil kabinet koeficient 0,446, což odpovídá podílu 44,6 procenta vůči očekávané průměrné mzdě. Vláda rovnou nastavila i koeficient pro rok 2028 ve výši 0,458. V praxi schválená pravidla znamenají, že minimální mzda v roce 2028 vzroste na 26 900 korun hrubého měsíčně.
Odvody pro lidi bez příjmů mají stoupnout
Od minimální mzdy se přímo odvíjí i další povinné platby a limity pro různé skupiny obyvatel. Lidé bez zdanitelných příjmů, typicky ženy v domácnosti nebo nezaměstnaní mimo evidenci úřadu práce, zaplatí více na zdravotním pojištění. Měsíční záloha činí vždy 13,5 procenta z minimální mzdy, od ledna se tak odvod zvýší na 3 362 korun. V současnosti platí 3 024 korun měsíčně.
Zvýšení ovlivní i uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidovaní na úřadu práce a chtějí si k podpoře legálně přivydělat. Jejich měsíční příjem z takové činnosti nesmí přesáhnout přesně polovinu minimální mzdy. Od ledna se tento limit posune na 12 450 korun hrubého měsíčně.
Hranice osvobození důchodů má vzrůst
Změna se propíše také do daňových povinností u starobních penzistů. Pravidelně vyplácené důchody jsou od daně z příjmů osvobozené až do výše šestatřicetinásobku minimální mzdy. Pro rok 2027 tento limit vzroste na 896 400 korun ročně. Pokud senior pobere na penzích za celý rok vyšší částku, musí z převyšujícího rozdílu odvést státu daň.
Samotná minimální mzda navíc určuje i spodní hranici příjmů pro nárok na výplatu daňového bonusu, která odpovídá jejímu šestinásobku. Znamená to, že roční výdělky pro vznik nároku na tento bonus musí v roce 2027 činit alespoň 134 400 korun.
