Rok 2026 přináší do systému nemocenských dávek nové redukční hranice, které zásadně ovlivní výši vaší výplaty během nemoci. Zatímco elektronizace celého procesu zjednodušila papírování, pravidla pro samotné marody zůstávají neúprosná. Dočasná pracovní neschopnost neboli lidově neschopenka není dovolená a úředníci striktně dohlížejí na dodržování režimu. Podívejte se na detailní přehled toho, co vás čeká, pokud letos skončíte v péči lékařů.
Prvních čtrnáct dní: Kdy platí zaměstnavatel
Mnoho zaměstnanců je při pohledu na výplatní pásku po nemoci nemile překvapeno. Důvodem je systém, který dělí odpovědnost mezi firmu a stát. První dva týdny nemoci leží finanční břemeno na bedrech zaměstnavatele, který vyplácí takzvanou náhradu mzdy. Zásadní je, že tato náhrada náleží pouze za pracovní dny a svátky, na které by vám jinak připadla směna. Pokud tedy pracujete od pondělí do pátku a onemocníte o víkendu, za sobotu a neděli nedostanete zaplaceno nic.
Výše náhrady mzdy se počítá jako 60 procent z průměrného hodinového výdělku, který se však pro účely výpočtu snižuje pomocí redukčních hranic. Právě tyto hranice se pro rok 2026 změnily, což má dopad na výslednou částku.
Změna redukčn hranice
První redukční hranice činí 285,78 koruny a z částky do této výše se započítává 90 procent. Druhá hranice byla stanovena na 428,58 koruny se zápočtem 60 procent a třetí na 856,98 koruny, kde se započítává už jen 30 procent. Příjmy nad tuto třetí hranici se při výpočtu ignorují úplně. V praxi to znamená, že čím vyšší máte mzdu, tím citelnější propad příjmů během prvních dvou týdnů nemoci pocítíte.
Zaměstnavatel má v tomto období právo kontrolovat, zda se skutečně léčíte. Kontrola sice nesmí zkoumat váš zdravotní stav nebo vstupovat do bytu, ale může ověřit vaši přítomnost na nahlášené adrese. Funkční zvonek a jasné označení jmenovkou jsou proto naprostou nutností.
Nemocenská od státu a mýtus o vycházkách
Pokud vaše zdravotní potíže přetrvávají i po uplynutí dvou týdnů, přebírá financování Česká správa sociálního zabezpečení. Od 15. dne vzniká nárok na nemocenskou, která se na rozdíl od náhrady mzdy vyplácí za každý kalendářní den, tedy včetně víkendů. Výše dávky se postupně zvyšuje. Do 30. dne nemoci činí 60 procent redukovaného vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne stoupá na 66 procent a při delší nemoci dosahuje 72 procent. Maximální podpůrčí doba je stanovena na 380 dní.
Spolu s nemocenskou přichází na řadu i přísnější dohled nad vycházkami. Ty nejsou automatické a záleží výhradně na rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Maximální povolený rozsah je šest hodin denně v čase mezi 7:00 a 19:00 hodinou. Častým omylem pacientů je přesvědčení, že potřeba vyvenčit domácího mazlíčka je omluvitelným důvodem pro opuštění bytu mimo vycházky. Realita je ovšem jiná.
„Jinak však venčení psa není z pohledu zákona důvodem k udělení vycházek,“ uvádí se v metodických pokynech pro rok 2026. Pokud vám zdravotní stav neumožňuje vycházky, musíte péči o psa zajistit jiným způsobem. Například požádat o pomoc rodinu či sousedy. Porušení tohoto pravidla může vést k odebrání dávek i k pokutě. Stejně tak je nutné myslet na to, že případnou změnu místa pobytu musí lékař schválit a zadat do systému předem. O víkendu tuto změnu zpravidla nevyřídíte.
Past na živnostníky a zkušební doba
Specifickou skupinu tvoří osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Pro ně platí, že prvních 14 dní nemoci nedostávají žádnou finanční kompenzaci, protože nemají zaměstnavatele. Nárok na nemocenskou od státu jim vzniká až od 15. dne, a to pouze pod podmínkou, že si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Pro rok 2026 je minimální vyměřovací základ určen na 9 000 korun, čemuž odpovídá měsíční platba pojistného 243 korun. Kdo neplatí, nedostane nic.
Pozor si musí dát i zaměstnanci ve zkušební době. Nemoc ve zkušební době sice neznamená automatický vyhazov, ale čas strávený na neschopence se do zkušební doby nepočítá. O počet dnů nemoci se tak zkušební doba automaticky prodlužuje. Zaměstnavatel s vámi sice nemůže ukončit pracovní poměr během prvních 14 dnů nemoci, ale hned 15. den už mu v tom zákon nebrání.
Celý systém dnes funguje na bázi elektronické neschopenky (eNeschopenky). Lékař odešle hlášení na úřad a zaměstnavatel se o vaší nemoci dozví automaticky přes systém. Odpadá tak dřívější doručování papírových lístků. Vaší jedinou povinností zůstává neprodleně informovat šéfa, že do práce nedorazíte, ideálně ještě před návštěvou ordinace.
Nová pravidla se týkají i lázní – více se dočtete TADY.
