Oběti infarktu jsou mladší než dříve. Za vyšší úmrtnost může životní styl a přezíravost vůči prevenci

Infarkt myokardu nastává ve chvíli, kdy dojde k částečnému nebo plnému zablokování přísunu krve do srdce. Tento stav či příčina úmrtí byl v minulosti spojován hlavně s dospělými, ideálně lidmi staršími 50 let. Věk, kdy se infarkt vyskytuje, se však stále více posouvá dolů. U žen je to ještě horší. Problémem je životní styl a také zanedbávání prevence.

REKLAMA

Výskyt se lehce přesouvá

Počet infarktů u dospělých obecně klesá, současně ale celosvětově roste u mladších ročníků. Pro mnoho lékařů jde o alarmující trend ohrožující světové zdraví. Mladí jsou přitom volně definováni jako věková skupina 20-50 let. Nejde přitom jen o infarkty, ale srdeční potíže obecně. Ty se stále více objevují u mladých dospělých, tedy plnoletých pod 50 let věku.

Životní návyky

Upřímně, při pohledu na dnešní mládež se není úplně čemu divit. Na vině jsou totiž špatná strava, a především nedostatek pohybu. Situaci sice zhoršila nedávná pandemie, která však spíš přispěla k trendům přítomným před ní o po ní. Objevují se pak extrémy, které obavy ještě zdůrazňují.

V roce 2024 to byl 38letý muž, který v důsledku infarktu zkolaboval během newyorského triatlonu. Neměl přitom jakékoli rizikové faktory. V roce 2018 zase fanoušky ohromila zástava srdce 18letého Bronnyho Jamese, nejstaršího syna hvězdy NBA. Tomu stačil k srdečnímu kolapsu basketbalový trénink na Univerzitě Jižní Kalifornie.

Nikdo není imunní

„Mladí jedinci nejsou vůči srdeční zástavě ani infarktu imunní. Přesto ho mnozí vnímají jako nemoc patřící jen ke starým lidem,“ uvádí Ron Blankstein, vedoucí preventivní kardiologie v Brigham and Women’s Hospital. Současně je profesorem medicíny na Harvard Medical School v Bostonu.

„Pro mladé lidi je ale opravdu podstatné vědět, že kardiovaskulárním onemocněním lze z velké části předcházet, pokud podniknete ty správné kroky,“ říká.

Jak to vypadá?

Běžnými příznaky je bolest na hrudi a nepříjemné pocity. Dále bolest vystřelující do čelisti, krku, zad či paží, dále dušnost, slabost a mdloby. Dle Národního centra pro zdravotní statistiku prodělalo v roce 2019 infarkt 0,3 % Američanů ve věku 18-44 let. V roce 2024 to bylo o 66 % víc. Zajímavé je, že za stejnou dobu se objem snížil ve všech dalších věkových skupinách.

Kanceláře a telefony

Studie z roku 2019 z American Journal of Medicine uvádí, že lidé do 40 let mají po prodělání infarktu stejnou šanci na jeho opakování či mrtvici jako starší dospělí. Dělící čára mezi generacemi tak prakticky mizí. Největšími riziky jsou vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu a obezita.

Něco z toho může obstarat genetika, hlavním viníkem je však životní styl. Už studijní život mládeže vlastně do určité míry kopíruje kancelářské návyky další generace. Lidé pracující v kancelářích přijdou kolikrát domů a večer či zbytek času stráví před televizí. Dochází tak k nahrazení jedné židle jinou.

Telefony a monitory

Dnešní mládež se zase nepohybuje a střídá displej telefonu s monitorem. Současně s tím se nezajímá o zdravotní rizika, protože to pokládá za rizika starších. Průzkumy potvrzují, že skoro polovina lidí mladších 45 let se necítí infarktem ohrožena, třetina by ho s jistotou nepoznala.

Klíčem ke zlepšení je vědomí a prevence. Při odhalení rizikových faktorů se s nimi dá nějak pracovat, ideálně je odstranit. Nemůžete ale napravovat něco, o čem nevíte.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Elektrokola otevírají seniorům cestu ke sportu: Pomáhají, ale mají svá úskalí

Tuzemští senioři si zamilovali elektrokola a brázdí na nich jak silnice, tak lesní cesty. Ne všichni je ale ovládají tak, jak si myslí, což vede k nehodám.

Život za 80 milionů: Čtyřletý Willík čeká na genovou terapii v USA. Rodina shání peníze

Rodina čtyřletého hocha s Duchennovou dystrofií prosí o pomoc. Genová terapie v USA je jeho jediná naděje, cena ale přesahuje 80 milionů.

Díky sbírce za 150 milionů má Martínek šanci na život. Před dvěma lety dojal celé Česko, dnes už sedí a poznává svět

Genová terapie mu změnila život. Martínek, za kterého se složilo celé Česko, dnes sedí, usmívá se a dává mamince pusinky.

„Na Instagramu vidíte tisíce maminek se sklenkou.“ Michaela Duffková, autorka Zápisníku alkoholičky ví, kam to vede

Autorka Deníku alkoholičky Michaela Duffková si díky alkoholu sáhla na dno. Varuje, že se to často stává matkám na rodičovské.

Na Slovensko do termálů: Velký Medér, Podhájska, Bešeňová a další. Voda léčí lupénku, astma nebo bolavá záda

Slovensko je doslova zemí termálních lázní. Velký Medér, Podhájska, Bešeňová a další. Je prakticky jedno, jaké zdravotní problémy vás tíží.

Polibek má vlastní svátek: Líbání není jen romantika, ale i malý zázrak pro zdraví. Nejdelší polibek trval přes 34 hodin

Světový den polibku připadá na 6. července. Není sice tak známý jako Valentýn, ale své místo mezi svátky lásky má právem. Kdy a kde vznikl den na počest líbání?