Oběti infarktu jsou mladší než dříve. Za vyšší úmrtnost může životní styl a přezíravost vůči prevenci

Infarkt myokardu nastává ve chvíli, kdy dojde k částečnému nebo plnému zablokování přísunu krve do srdce. Tento stav či příčina úmrtí byl v minulosti spojován hlavně s dospělými, ideálně lidmi staršími 50 let. Věk, kdy se infarkt vyskytuje, se však stále více posouvá dolů. U žen je to ještě horší. Problémem je životní styl a také zanedbávání prevence.

REKLAMA

Výskyt se lehce přesouvá

Počet infarktů u dospělých obecně klesá, současně ale celosvětově roste u mladších ročníků. Pro mnoho lékařů jde o alarmující trend ohrožující světové zdraví. Mladí jsou přitom volně definováni jako věková skupina 20-50 let. Nejde přitom jen o infarkty, ale srdeční potíže obecně. Ty se stále více objevují u mladých dospělých, tedy plnoletých pod 50 let věku.

Životní návyky

Upřímně, při pohledu na dnešní mládež se není úplně čemu divit. Na vině jsou totiž špatná strava, a především nedostatek pohybu. Situaci sice zhoršila nedávná pandemie, která však spíš přispěla k trendům přítomným před ní o po ní. Objevují se pak extrémy, které obavy ještě zdůrazňují.

V roce 2024 to byl 38letý muž, který v důsledku infarktu zkolaboval během newyorského triatlonu. Neměl přitom jakékoli rizikové faktory. V roce 2018 zase fanoušky ohromila zástava srdce 18letého Bronnyho Jamese, nejstaršího syna hvězdy NBA. Tomu stačil k srdečnímu kolapsu basketbalový trénink na Univerzitě Jižní Kalifornie.

Nikdo není imunní

„Mladí jedinci nejsou vůči srdeční zástavě ani infarktu imunní. Přesto ho mnozí vnímají jako nemoc patřící jen ke starým lidem,“ uvádí Ron Blankstein, vedoucí preventivní kardiologie v Brigham and Women’s Hospital. Současně je profesorem medicíny na Harvard Medical School v Bostonu.

„Pro mladé lidi je ale opravdu podstatné vědět, že kardiovaskulárním onemocněním lze z velké části předcházet, pokud podniknete ty správné kroky,“ říká.

Jak to vypadá?

Běžnými příznaky je bolest na hrudi a nepříjemné pocity. Dále bolest vystřelující do čelisti, krku, zad či paží, dále dušnost, slabost a mdloby. Dle Národního centra pro zdravotní statistiku prodělalo v roce 2019 infarkt 0,3 % Američanů ve věku 18-44 let. V roce 2024 to bylo o 66 % víc. Zajímavé je, že za stejnou dobu se objem snížil ve všech dalších věkových skupinách.

Kanceláře a telefony

Studie z roku 2019 z American Journal of Medicine uvádí, že lidé do 40 let mají po prodělání infarktu stejnou šanci na jeho opakování či mrtvici jako starší dospělí. Dělící čára mezi generacemi tak prakticky mizí. Největšími riziky jsou vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu a obezita.

Něco z toho může obstarat genetika, hlavním viníkem je však životní styl. Už studijní život mládeže vlastně do určité míry kopíruje kancelářské návyky další generace. Lidé pracující v kancelářích přijdou kolikrát domů a večer či zbytek času stráví před televizí. Dochází tak k nahrazení jedné židle jinou.

Telefony a monitory

Dnešní mládež se zase nepohybuje a střídá displej telefonu s monitorem. Současně s tím se nezajímá o zdravotní rizika, protože to pokládá za rizika starších. Průzkumy potvrzují, že skoro polovina lidí mladších 45 let se necítí infarktem ohrožena, třetina by ho s jistotou nepoznala.

Klíčem ke zlepšení je vědomí a prevence. Při odhalení rizikových faktorů se s nimi dá nějak pracovat, ideálně je odstranit. Nemůžete ale napravovat něco, o čem nevíte.

Zdroje: NationalGeographic, AmjMed, PrahaRozhlas

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Betterlife.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat boxík na seznam

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Světloplachost trápí většinu populace. Roli hrají léky i nošení slunečních brýlí

Zvýšená citlivost na světlo komplikuje život milionům dospělých. Světloplachost má mnoho příčin a často poukazuje na zlozvyky, které zrak nepozorovaně ničí.

Zástava krevního oběhu vyžaduje okamžitý zásah profesionálů. Návody ze sociálních sítí pacienty poškozují

Sociálními sítěmi se šíří nebezpečné hoaxy o zvládání infarktu. Záchranáři vyvracejí mýty o léčivém kašli a pití horké vody, které reálně ohrožují zdraví.

Cukr v nápojích: Každý druhý dětský kaz souvisí s pitím limonád nebo ovocných džusů

Konzumace limonád a ovocných šťáv představuje hrozbu pro dětský chrup. Většina českých dětí do dvanácti let má bolestivou zkušenost s rozsáhlými zubními kazy.

Změna barvy banánu mění i jeho účinky. Zelené čistí střeva, hnědé posilují imunitu

Barva banánu přímo určuje jeho vliv na zdraví. Zelené plody jsou plné vlákniny, žluté dodávají draslík a hnědé kusy nabízejí maximální dávku antioxidantů.

Mnoho pacientů zbytečně platí za lázně ze svého. Nárok na bezplatnou péči vzniká u desítek běžných potíží

Mnoho pacientů netuší o svém nároku na bezplatné lázně. Zdravotní pojišťovny plně proplácejí komplexní péči po operacích i u vybraných chronických onemocnění.

Deset tisíc kroků jako mýtus. Mnohem lepší výsledky přináší severská chůze

Zažitá meta deseti tisíc kroků denně je mýtus. Odborníci doporučují severskou chůzi, která ulevuje kloubům, masivně spaluje kalorie a prospívá celému tělu.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA