Jako majora Terazkyho si ho diváci v Černých baronech naprosto zamilovali. Pavel Landovský (†78) patřil k hercům, kteří nesouhlasili s režimem a byl nucen dokonce i emigrovat. Svoji největší slávu zažíval v šedesátých letech, kdy se stal opravdovou hvězdou, točil několik filmů ročně a na natáčení se občas dopravoval dokonce i letecky.
Byl filmovou hvězdou šedesátých let
Pavel Landovský, kterému nikdo z jeho okolí neřekl jinak než Lanďák, byl českým hercem, kterému režim pořádně zavařil. Odmítal se mu totiž přizpůsobit a svými protistranickými poznámkami a vtipy si proti sobě poštval mnoho lidí. Jako herce si ho oblíbil například Jiří Menzel, Jan Svěrák či Miloš Forman, kteří ho do svých snímků často obsazovali.
K herectví se přitom dostal poněkud oklikou, nejdříve se totiž stal nástrojařem a poté, co odmaturoval, se rozhodl pokračovat na DAMU, kam se ovšem ani na čtvrtý pokus nedostal. I přesto, že neměl formální herecké vzdělání, se později přesunul do divadla, kterých za svoji kariéru prošel hned několik. V době normalizace se však dostal do křížku s tehdejším režimem a jako nepohodlný občan byl dokonce donucen k emigraci.
Byl nucen emigrovat, odebrali mu občanství
Landovský se snažil být vždy velmi zapáleným občanem, který se zajímal o veřejné dění a nebylo mu jedno, co se kolem něj odehrává. Dva roky před nucenou emigrací se stal signatářem Charty 77. To ho „odsoudilo“ k životu za hranicemi. V roce 1979 odjel v rámci akce Asanace do Vídně, kde byl donucen nedobrovolně zůstat, protože mu o dva roky později odebrali Československé občanství.
Přestože se herec pokoušel domů mnohokrát vrátit, podařilo se mu to až po sametové revoluci. Poté, co se vrátil do vlasti, začal pravidelně vystupovat v několika divadlech, zahrál si ale také například ve Vratných lahvích, kde ztvárnil skladníka Mluvku. Kromě herectví se však věnoval také psaní, byl uznávaným dramatikem a režisérem.
Miloval ženy a ony milovaly jeho
O Pavlu Landovském se vždy vědělo, že velmi miloval ženy a rád se jimi obklopoval. Byl také velmi blízkým přítelem budoucího prezidenta Havla, který mu šel dokonce hned dvakrát za svědka. Oženil se celkem čtyřikrát, postupně se mu v manželstvích narodily čtyři potomci. Později vyšlo najevo, že má ještě jednu nemanželskou dceru. „Pořád se rozváděl, ale nerad se rozváděl. Svedl to na to, že ty ženy ho nechaly,“ popsala České televizi jeho sestra Helena.
Co se o Landovském tolik neví, je to, že si už z mládí nesl do života poměrně silnou bolest, která vznikla v době, kdy byl ještě malým chlapcem. Tehdy totiž zabil několik nacistů. Přesně před osmdesáti lety ho totiž jeden z ruských vojáků jako malého devítiletého chlapce pozval na obhlídku kulometu, v tu chvíli se však na obzoru objevilo zhruba patnáct nacistických vojáků, kteří byli na ráně. Landovský tehdy nemohl dělat nic jiného než kulometem, který mu voják vrazil do ruky, střílet. Tento hrůzný zážitek ho provázel celý život a nikdy na něj nedokázal zapomenout.
Právě dnes by Pavel Landovský oslavil již devětaosmdesáté narozeniny, on však bohužel již před jedenácti lety zemřel na infarkt. Několik let před smrtí byl navíc upoután na invalidní vozík, protože před infarktem prodělal i mrtvici.
Pavel Landovský byl mužem s velkou morální hodnotou, který nepovolil ani v době, kdy přišel dokonce i o svůj domov. S humorem sobě vlastním se v životě pokoušel zorientovat, a právě jeho vtípky mnohdy vyvolávaly v divácích záchvaty smíchu.
Pomáda: Horko, žvýkačky a Elvis Presley, který řekl ne. Zákulisí slavného muzikálu plné nečekaných příběhů
Zdroje: ceskatelevize.cz, super.cz, vlasta.cz, dotyk.cz, csfd.cz, dvojka.rozhlas.cz
.jpg){kind=link}