Jaro pomalu klepe na dveře a mnozí majitelé pozemků spřádají plány na novou výsadbu. Lidé si pečlivě hlídají kvalitu trávníku a sází barevné záhony z letniček. Nenápadný plevel v koutě zahrady přitom dokáže způsobit obrovské potíže. Výskyt bolševníku velkolepého nebo křídlatky na pozemku představuje reálnou zdravotní i finanční hrozbu. Úřady proti těmto invazním rostlinám ostře bojují a za jejich ponechání na zahradě rozdávají pokuty.
Nebezpečný bolševník leptá kůži
Bolševník velkolepý se na české území dostal z Kavkazu počátkem 19. století jako neobvyklá okrasná květina. Z rostliny se však velice rychle vyklubal celorepublikový problém. Bolševník dorůstá do úctyhodné výšky pěti metrů a zasaženou lokalitu zcela ovládne na úkor původní vegetace. Useknutá květenství se musí ideálně zlikvidovat spálením, aby se účinně zabránilo dalšímu vysemenění do půdy.
Likvidace vyžaduje naprostou obezřetnost z důvodu nečekaných zdravotních rizik. Rostlinná šťáva ve spojení se slunečním zářením silně leptá lidskou pokožku. „Dělá těžké kožní reakce, doopravdy popáleniny a puchýře,“ varoval primář kožního oddělení Karlovarské krajské nemocnice Tomáš Pospíšil v reportáži pro Českou televizi. Ke zranění občas stačí letmý kontakt přes tenký oděv a bezpečné sekání proto vyžaduje pevné oblečení, odolné rukavice a ochranné brýle.
Křídlatka narušuje základy domů
Podobně náročný boj svádějí správci povodí a majitelé chalup s křídlatkou. Na první pohled působí jako naprosto obyčejný zelený keř s drobnými listy, pod povrchem půdy ovšem páchá nevratné materiální škody. Její kořenový systém roste s velkou razancí a spolehlivě prorůstá asfaltem nebo narušuje základy rodinných domů. Plevel navíc vytváří neprostupné bariéry a odstranit ho z pozemku zabere dlouhé měsíce.
Majitelé pozemků často volí aplikaci chemických postřiků přímo na řezné rány posekaných stonků. Odborníci doporučují provést razantní zásah v pozdějších měsících na konci léta. Hubící látka díky tomu prostoupí hluboko do kořenů a zamezí tvorbě nových výhonků v dalším roce. Pouhé posekání křídlatku obvykle nevyhubí a spíše podnítí její skryté kořeny k ještě rychlejšímu růstu.
Úředníci vyžadují okamžitou akci
Legislativa Evropské unie i české zákony definují vlastnické povinnosti tak, že majitel pozemku plně zodpovídá za stav své půdy a musí aktivně zabránit šíření nebezpečných rostlin. Vymlouvání na semena nafoukaná větrem z okolí před kontrolory většinou neobstojí. Zákon zkrátka od každého vyžaduje okamžité a účinné kroky směřující k úplnému vymýcení agresivních plevelů z krajiny.
Ochrana přírody staví na prevenci a komunikaci s dotčenými občany. Zástupci úřadů často majitele nejprve upozorní a vyzvou ho k dobrovolné nápravě situace. Řešením často bývá uzavření písemné dohody o pravidelné péči o napadený pozemek. Někdy zasáhnou rovnou sami odborníci a veškeré finanční náklady spojené s kácením následně vymáhají od konkrétního vlastníka.
Finanční postihy za nečinnost
Česká republika se aktuálně řídí antiinvazní novelou zákona o ochraně přírody a krajiny. Záměrné pěstování, rozšiřování nebo tiché tolerování zakázaných druhů vychází opravdu draho. Odmítání komunikace obvykle ústí ve správní řízení. Běžným občanům úředníci za porušení pravidel vyměří pokutu dosahující částky až sto tisíc korun.
U firem a institucí nasazují kontroloři z obcí s rozšířenou působností mnohem přísnější limity. Podnikatelské subjekty riskují udělení finanční sankce ve výši dvou milionů korun. Podobný postih se přitom týká i dalších plevelů z vládního seznamu, kam spadá třeba netýkavka žláznatá nebo pajasan žláznatý. Majitelé nemovitostí by si měli raději občas projít pozemky a bedlivě zkontrolovat neznámé křoviny u plotu.
Další tipy do domácnosti.
