Mají komáři, vosy, blechy nebo klíšťata v přírodě nějakou pozitivní roli? O všech vyjmenovaných druzích hmyzu máme většinou tendenci přemýšlet jen jako o dotěrné havěti, která nám komplikuje život. Nejen doma, ale hlavně během pobytu v přírodě. Tehdy je potřeba myslet na repelent, uzavírat pečlivě lahve s čímkoli sladkým, případně si brát oblečení s dlouhým rukávem.
Součást potravního řetězce
Například komáři a klíšťata jsou v přírodě důležitou součástí potravního řetězce. Hmyz patří obecně k nejpočetnější skupině živočichů, která se navíc nejrychleji množí. Včetně komárů či klíšťat je tak potravou pro ptáky, plazy, obojživelníky nebo bezobratlé. Některé rostliny opylují krom včel také komáři, klíšťata zase pomáhají s rozkladem organických hmot.
Pozitivní parazitování
Tohle zní jako protimluv, že? Zachycení klíštěte u člověka patří k potenciálně velmi nebezpečným událostem, hlavně kvůli možnému výskytu encefalitidy nebo limské boreliózy. Mimochodem, jen proti té první se dá očkovat. Klíště ovšem právě svým parazitováním pomáhá regulovat populace některých drobných savců, kteří by se jinak drasticky přemnožili.
Pozor, vosy
Vosy si obecně získaly špatnou reputaci a její bzučení ve vaší blízkosti je většinou popudem pro prudké pohyby a změnu pozice. Stejně jako výše uvedený hmyz hraje však i ona důležitou roli v ekosystémech planety. Ačkoli je známe hlavně jako narušitelé venkovní relaxace, jde o druh udržující rovnováhu přírody.
Především jsou to zcela přirození lovci mnoha dalších škůdců. Bez vos bychom byli totiž doslova zavaleni pavouky a dalšími breberkami. Jen ve Velké Británii uloví vosy prakticky každé léto na 14 milionů kilogramů hmyzí kořisti, hlavně housenek a mšic. Jde tudíž o velké kamarádky zahradníků, kteří by jinak měli velké potíže.
Nejlepší predátoři
Jak uvádí Dr. Gavin Broad: „Vosy jsou obecně vrcholovými predátory. Pokud se jim nedaří, znamená to, že ve světové rovnováze je nějaký problém. Právě pro svou obrovskou spotřebu hmyzu jsou pro každý přirozený ekosystém velmi potřebné. Jejich apetit se může stát problém tam, kde je druh hmyzu zavlečen někam, kde nemá přirozeného nepřítele a tedy kontrolu.“
„Tam, kam byly vosy obecné omylem zavlečeny, vyhubily prakticky všechno housenky. To se podepsalo na počtech ptáků, pro které to byla normální strava.“
Vosí jídelníček?
Dospělí jedinci nepožírají svou kořist, ta je potravou pro potomky. Vosa obecná tak uloví a rozseká mouchu, která se pak stane obědem pro její larvu. Sama se živí pouze cukrem. Něco získají z květů a produkce mšic, něco od vlastních larev. „Cukr je také hodně v hospodách nebo na piknicích, proto vody tak přitahují. Dospělá vosa nežije moc dlouho, nepotřebuje tudíž bílkoviny,“ osvětluje Garvin. „Potřebuje se jen nabít sacharidy.“
Opylovači
Opylování květin není jejich primární úkol a nepřispívají k tomuto procesu nijak významně. Při přesunech mezi kořisti se ale snadno stanou náhodnými opylovači, takže i tady plní důležitou úlohu. Až půjdete příště posedět do přírody, zkuste omezit sladké a až se kolem vás bude jedna žlutočerná pohybovat, snažte se ji nezabít. Má tam asi svou práci a svět by bez ní moc nefungoval.
Zdroje: NHM, GLOS, PozorKliste
