Příprava zahrady na zimu končí před úplným zamrznutím půdy. Včasné odpojení závlahy zachrání majitelům pozemků drahou techniku. Přísná pravidla platí pro úpravu trávníku a populárních okrasných trav. Podzimní stříhání jejich stébel spolehlivě způsobuje uhnití celých rostlin.
Zazimování se provádí před zamrznutím půdy
Příprava zahrady na zimní období probíhá do doby, než půda zamrzne. Zimní ochrana se týká všech majitelů zahrad s vysazenými dřevinami nebo závlahovým systémem. „Rostliny lze vysazovat zhruba do té doby, dokud je teplota vzduchu i zeminy nad nulou,“ říká zahradník Tomáš Vencálek z Botanické zahrady hlavního města Prahy. Ovocné stromky sázené na podzim využijí zimní vláhu a na jaře rychleji regenerují. U choulostivějších druhů, jako jsou broskvoně a meruňky, se doporučuje výsadbu odložit na jaro.
Stálezelené dřeviny a rododendrony potřebují před zmrznutím půdy dostatečnou zálivku. Slouží to jako ochrana před zimním vyschnutím, které se na jaře často nesprávně vyhodnocuje jako poškození mrazem. Solitérním stromům se před zimou kontrolují opory, aby je nevyvrátil silný vítr. Automatická závlaha se před zimou odpojuje. Z trubek se vypouští voda a ze zavlažovacích hodin se odstraňují baterie. Čerpadla se demontují a uskladňují, pokud nejsou umístěna v nezámrzné hloubce.
| Zahradní úkon | Termín nebo podmínka |
| Hnojení trávníku speciálním hnojivem | Nejpozději koncem října |
| Výsadba prostokořenných ovocných stromků | Většinou v říjnu a v listopadu |
| Vyhrabávání spadaného listí a kůry z trávníku | Až do konce listopadu |
| Poslední podzimní sečení trávníku | I v listopadu při mírném a teplém podzimu |
| Rozmnožování jarních trvalek dělením trsů | Začátkem listopadu |
| Výsadba cibulí tulipánů | Pokud je slunečné a teplejší počasí |
| Ošetření peckovin mědnatými přípravky | Na podzim po opadu většiny listů |
| Odstranění odplozených výhonů maliníku | Nejlépe ihned po ukončení sklizně |
| Výsadba choulostivých broskvoní a meruněk | Výsadba se odkládá až na jaro |
| Zásadní řez keřových růží a v létě kvetoucích keřů | Řez se odkládá až na jaro |
Trávník vyžaduje před sněhem vyšší střih
Při posledním podzimním sečení se tráva nechává ve výšce 5 centimetrů a více. Vyšší porost lépe chrání kořeny před mrazem. Posečená tráva se sbírá spolu se spadaným listím, čímž se podle odborníka Josefa Galla z webu Agromanual snižuje riziko vzniku sněžné plísňovitosti trav.
Trávník se na podzim ošetřuje hnojivem s vyšším obsahem draslíku. Hnojení dusíkem se před zimou vynechává. Během zimy platí zákaz vstupu na zmrzlou travní plochu.
Okrasné trávy se na podzim nezkracují
Suché části trvalek zůstávají na záhonech jako přirozená ochrana kořenů před mrazem. Na zimu se nestříhají například třapatky nebo hvězdnice. Výjimku tvoří plamenky a bohyšky napadené chorobami, které se řežou až u země.
Okrasným trávám vadí zimní vlhkost, proto se jejich stébla svazují k sobě. Do dutých stonků se tak nedostane voda, která by podpořila zahnívání rostliny. Citlivější skalničky se zakrývají chvojím. Nad druhy citlivé na vlhkost se umisťují skleněné stříšky. Netkaná textilie se na skalky nepoužívá.
Růže izoluje vrstva nakupené zeminy
Keře růží se před mrazem chrání přihrnutím zeminy, prosetého kompostu nebo zahradnického substrátu. Korunky stromkových růží se ohýbají k zemi nebo obalují jutovinou a vyplňují suchým listím. Zásadní řez růží probíhá až na jaře, na podzim se odstraňují pouze suché a nemocné části.
Rostliny pěstované v nádobách vyžadují izolaci, protože mráz poškozuje nechráněné kořeny. Nádoby lze i s rostlinou zapustit do země, nebo je zateplit polystyrenem o tloušťce 20 milimetrů. Subtropické rostliny jako citrusy nebo fíkovníky se přesouvají do místností s teplotou kolem 0 °C.
Spadané listí poslouží jako základ kompostu
Shrabání listí omezuje šíření houbových chorob. Například strupovitost jabloní nebo hnědnutí listů ořešáku přezimuje na opadaném listí. Tento organický odpad se přidává do kompostu v poměru tří dílů vlhkého materiálu na jeden díl hrubého materiálu, například nadrcených větví.
Pro urychlení rozkladu a snížení kyselosti ořechového listí se do kompostu přidává dolomitický vápenec a dusíkaté hnojivo. Ořechové listí slouží také jako izolační vrstva k ochraně cibulovin, kde díky obsahu tříslovin působí jako odpuzovač hlodavců. Ovocné stromy se proti okusu zvěří chrání drátěným pletivem nebo plastovými chrániči.
