Pověsti o ženě, která se koupala v krvi panen, děsí už po staletí. Jenže co když byla skutečnost jiná? Alžběta Báthoryová (†54) byla šlechtična, která měla vzdělání, vliv i rozsáhlý majetek. A možná právě to se jí stalo osudným. Právě dnes je to 465 let od jejího narození.
Krutá doba, kruté činy
Narodila se 7. srpna 1560 jako členka jednoho z nejvýznamnějších uherských rodů. V patnácti letech se provdala za Františka Nádasdyho. Ten byl vojevůdce s pověstí nelítostného bojovníka proti Turkům, kterému vojáci přezdívali Černý Bej. Mělo tomu být tak proto, že je měl nechával hromadně popravovat zajatce. Zároveň ale podporoval vzdělání a umění. Společně pak vychovali několik dětí, žili ve Vídni, Prešpurku i na venkovských panstvích. Dlouho působili jako silný a respektovaný pár.
Po smrti manžela v roce 1604 převzala Alžběta Báthory správu rozsáhlých majetků. Dokázala být přísná, ale efektivní. Vdovy tehdy bývaly snadným terčem mocenských tlaků, ale ona si svou pozici uhájila. A právě tím mohla i řadě lidí začít vadit.
Přistižena uprostřed noci
V prosinci 1610 dorazil na čachtický hrad uherský palatin Juraj Thurzo. Ve své soukromé korespondenci později popsal, co prý našel: „Jedna dívka byla mrtvá, další umírala na následky mučení… jiné byly zraněné nebo pevně svázané.“ Thurzo Alžbětu okamžitě zatkl a nechal zavřít na jejím vlastním hradě.
Proces s ní ale nikdy neproběhl. Vyslýcháni byli jen její sluhové, a to pod mučením. Jejich výpovědi mluvily o stovkách umučených dívek a krutostech, které i na tehdejší dobu působily děsivě. Někteří tvrdili, že hraběnka obětem pálila kůži svíčkou, bodala je jehlami, nebo je nechávala umrznout. Mnoho tvrzení se ale objevilo až o desítky let později.
Například barvité historky o koupelích v krvi panen se objevily až v knize jezuity László Turóczeho z roku 1729. Podle historiků je pravděpodobné, že velká část příběhu byla přikrášlená nebo zcela smyšlená.
Skutečný důvod? Politika a majetky
Rod Báthory byl jedním z nejmocnějších ve střední Evropě. Alžbětin synovec Gabriel Báthory vládl Sedmihradsku a měl napjaté vztahy s Vídní. Thurzo se sám přátelil s rodinou Nádasdyových a podle některých teorií se snažil chránit jejich jméno. Před zatčením prý Alžběta sepsala testament, ve kterém převedla veškerý majetek na své děti. A právě to zřejmě zachránilo celý rod před konfiskací.
V dopise syna Pavla Nádasdyho se píše: „Co se týče jejího majetku, o ty nemáme strach, protože jsme je podle Vašeho příkazu ješte před jejím zatčením všichni tři převzali…“
Alžběta strávila poslední čtyři roky života zavřená na čachtickém hradě. Zemřela 21. srpna 1614. Pohřbena byla pravděpodobně v místním kostele nebo v rodinné hrobce v Sárváru. Dodnes ale není jasné, kde skutečně leží.
Mytí kuřecího masa před vařením je zbytečné a může být i nebezpečné
Zdroj: Uhersko.com, StoPlusJednicka
