Křesťanské oslavy zmrtvýchvstání definitivně končí a prostor na scéně dostávají divoké světské rituály oslavující plodnost, příchod jara a probouzející se přírodu. Zatímco neděle se nesla v duchu tichých modliteb a rodinných hostin, takzvané Červené pondělí láká do ulic skupinky chlapců vyzbrojených pleteným vrbovým proutím.
Dodržování staletých kolednických tradic slibuje ženám celoroční krásu, ale také vyžaduje přípravu bohaté odměny v podobě malovaných vajec a drobných dárků. Letos svátek připadá na šestého dubna a obchody s rozlohou nad dvě stě metrů čtverečních zůstanou ze zákona uzavřeny.
Síla mladých prutů
Středobodem celého svátečního veselí je takzvaná pomlázka, na Moravě známá také jako tatar, šmigrust nebo mrskačka. Původně pohanský rituál vychází ze slova pomladit a jeho princip spočívá v přesvědčení, že jarní energie a zdraví z čerstvě uříznutých vrbových proutků se přímým dotykem přenese na šlehanou osobu.
Koledníci musí při ranní obchůzce domů dodržovat důležitá pravidla, a to vyšlehat dívky před dvanáctou hodinou polední a za každých okolností používat pouze nově spletenou čerstvou pomlázku. Šupání suchými loňskými pruty má totiž zcela opačný efekt a přináší chřadnutí a nemoci.
V minulosti pletli chlapci pomlázky ze šesti až dvanácti prutů a po dokončení obchůzky měli přísný zákaz uchovávat použitý nástroj doma. Ohebný prut totiž podle lidové víry natáhl během dotyků veškeré neduhy a nemoci šlehaných osob a musel být neprodleně vhozen do ohně nebo do tekoucí řeky, aby se zneškodnil.
Barvy jako tajný vzkaz
Dívky nečekaly na omlazující výprask s prázdnýma rukama a připravovaly pro koledníky výslužku v podobě malovaných kraslic. Vajíčko jako prastarý symbol zrození a nového života tvořilo základ odměny, kterou postupem času doplnily i čokoládové figurky, sladké pečivo nebo sklenička tvrdého alkoholu.
Každá barva darované pentle vázané na konec pomlázky nesla dříve tajný vzkaz. Červená stužka potvrzovala dívčinu lásku a náklonnost, modrá poskytovala naději, zelená znamenala oblíbenost bez hlubších citů a žlutá představovala zdvořilé odmítnutí.
Nejčastější barvou samotných vajec zůstávala červená, symbolizující v předkřesťanských dobách život a krev, v pozdějším církevním výkladu pak odkazující na krev ukřižovaného Krista. Zelená vejce zastupovala mladou jarní přírodu a k docílení žluté a hnědé barvy se využívalo vaření v obyčejných cibulových slupkách.
Mokrá msta
Rozdělení rolí na koledníky a trpně očekávající dívky neplatí vždy a všude. V nepřestupných letech mají ženy oficiální právo srovnat skóre a polévat po poledni chlapce studenou vodou, což plní podobnou očistnou funkci jako jarní proutky.
V přestupných letech se někde role dokonce obrací úplně a s pomlázkou do ulic vyrážejí samotné ženy. Někde se tradice drží v mírnější formě a v některých šumavských vesnicích mají děvčata právo chopit se mrskání vždy v pondělí odpoledne bez ohledu na kalendář.
Velikonoční pondělí zakončuje náročné období svátků a zároveň oficiálně startuje jarní sezónu. Ať už se chlapci prohánějí vesnicí s košíky plnými barevných vajec, nebo rodiny s menšími dětmi hledají čokoládové zajíčky ukryté pod keři na zahradě, hlavní význam zůstává stejný – oslava probouzejícího se života a vítání nového začátku.
