Tragikomická mozaika Slavnosti sněženek patří k nejznámějším českým filmům 80. let. Jiří Menzel natočil úspěšný snímek podle knižní předlohy Bohumila Hrabala a příběh plný poezie, absurdity i syrového dramatu se odehrává v polabské osadě Kersko. Za kamerou se řešily spory o pojetí socialismu i neshody mezi zkušenými filmaři.
Návrat úspěšné tvůrčí dvojice
Realizace filmu se po letech zákazů konečně dočkala schválení. Komunistické vedení předtím dlouhých jedenáct let odmítalo povolit spolupráci dvojice Menzel a Hrabal po dokončení trezorových Skřivánků na niti. Úřady změnily názor teprve po diváckém ohlasu Postřižin. Menzel musel i tak před samotným natáčením Slavností sněženek povinně absolvovat sérii speciálních ideologických školení. Vedení KSČ ho poučovalo o správném zobrazení tehdejší společnosti a vzhledu strážce zákona.
Do hlavní role obsadil tvůrce osvědčeného Rudolfa Hrušínského. Spisovatel byl s jeho hereckým výkonem natolik spokojený, že mu pro účely natáčení dokonce osobně zapůjčil svůj vlastní klobouk. Filmovou manželku Hrušínského ztvárnila Blažena Holišová, se kterou herec vytvořil manželský pár také v dalších oblíbených komediích z 80. let.
Čtyři kanci a maso na silnici
Pozadí vzniku nezapomenutelné scény s honem na divočáka připomínalo skutečnou akční podívanou. Filmaři během produkce využili hned čtyři různá zvířata. Dva živí, speciálně vycvičení kanci hráli ve scénách lovu. Před běžícím kancem tehdy uhánělo auto, vzadu seděl kameraman a majitel zvířete za jízdy rozhazoval z okénka kousky masa, aby divočák běžel správným směrem. Zvláštní náhoda spojila natáčení těchto scén s tehdejšími politickými událostmi, v den lovu totiž zemřel sovětský prezident Leonid Iljič Brežněv.
Pro samotný závěr filmu použil štáb vycpané zvíře určené pro oblíbenou scénu přetahování o úlovek. Posledního kance nakonec skutečně snědli herci během scény hostiny na dvě úpravy se šípkovou omáčkou a se zelím. Autentické prostředí poskytla hospoda Hájenka v Kersku a nedaleká vesnice Sluštice. Právě na tamní návsi Menzel natáčel scénu ve škole. Ta však byla po letech uzavřena a autobusová zastávka odstraněna.
Režisérské spory a reálné postavy
Zárukou kvality nebylo vždy jen profesionální herecké obsazení. Do drobných úloh si Menzel vybral své režisérské kolegy Jiřího Krejčíka a Františka Vláčila. Přítomnost dvou silných osobností na place přinášela i nečekané komplikace. Krejčík v roli tlustého Karla rád zasahoval do režie a s Menzelem se kvůli tomu často hlasitě hádal. Během jednoho sporu Krejčík sebevědomě odpověděl, že Menzel to sice režíruje, ale dělá to podle něj špatně. V dalších epizodních úlohách se pak objevili hned čtyři členové divadla Járy Cimrmana.
Ve filmu ožívají skutečné postavy, kterými se spisovatel inspiroval při svém pobytu v Kersku. Sám Hrabal se ve snímku rovnou dvakrát mihnul před kamerou, poprvé jako dělník vylévající vodu na keře a podruhé před hostincem Hájenka. Postava malíře Junka v podání hudebníka Ferdinanda Havlíka zase odkazuje na skutečného umělce Václava Junka, který v Kersku doopravdy vlastnil chatu. Proslulá hláška o tom, že bude v alejích nablito, ve skutečnosti označovala tehdejší název pro místní ulice.
Snímek Slavnosti sněženek můžete zhlédnout na Nova Cinema ve čtvrtek 21. května od 13:40.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
