Nebcheperure Tutanchamon vládl jako 11. faraon 18. dynastie jak Hornímu, tak Dolnímu Egyptu. Proslavil se ale až posmrtně, kdy bylo objevení jeho hrobky v roce 1922 spojeno s několika vysoce podezřelými úmrtími. To vedlo ke vzniku pověsti tzv. faraonovy kletby, která stíhá každého, kdo naruší místo posledního odpočinku dávného panovníka. Co se tedy stalo těm, kteří se podíleli na objevu Tutanchamonovy hrobky?
Carter, Howard Carter
Ačkoli se staří archeologové snažili věci moc nedemolovat, jejich postup starověkými hrobkami rozhodně nebyl nějak chirurgicky přesný. „Vidím nádherné věci!“ zvolal užaslý Carter, když prostrčil ruku se svíčkou dírou v právě probourané zdi. Šlo o první oheň, který se po více jak třech tisíciletích objevil uvnitř staré hrobky.
Tutanchamonův sarkofág pak otevřel jako první člověk v moderních dějinách. O 17 let později ho skolila rakovina, což byl ale jen článek řetězu podivných úmrtí.
Mrtvý mecenáš
Carter by si podobné výpravy nemohl dovolit bez mecenášů. Tím hlavním u tohoto projektu byl lord Carnavorn. Jenže od revolučního Carterova nálezu uplynulo sotva půl roku a šlechtice našli mrtvého v jeho pokoji v egyptské Káhiře. Lékaři viděli příčinu smrti v kousnutí komára, které pak mělo přejít v zápal plic.
Jenže Carnavorn zemřel ve věku pouhých 56 let, takže jeho smrt přitáhla publicitu. Byla první jiskrou rychlých spekulací o kletbě, která leží na faraonově hrobce. V hlavním městě měla také v tu samou noc, přesně v moment lordova skonu zhasnout všechna světla. Smrt potkala i jeho oblíbenou fenku Suzie.
Jako z britské detektivky
Následující události připomínají některý z románů královny detektivek Agathy Christie. V letech po objevu totiž různými způsoby skonalo hned několik osob, které se na Carterových vykopávkách více či méně podílelo. Egyptského prince Aliho Kamela Fahmyzo Beje zastřelila v roce 1924 vlastní choť.
Překladatel mrtvých jazyků Hugh Evelyn-White spáchal ve stejném roce sebevraždu. Dle tehdejšího tisku navíc nechal vzkaz napsaný vlastní krví – „Podlehl jsem kletbě, která mě nutí zmizet.“ Radiolog Archibald Douhlas Reid prováděl rentgenové snímání faraonova sarkofágu. Následně onemocněl radiační dermatitidou, v roce 1924 (stejně jako u prince) se mu stala osudnou operace břicha.
Carterův okruh
Vyznavači kleteb i konspiračních teorií jsou přesvědčeni, že faraonova kletba působila právě na osoby kolem Cartera. V plamenech, které zachvátily jeho dům, zahynul i egyptolog Aaron Ember, Carnavornův blízký kolega. Bylo to v roce 1926 a pokud by se nesnažil zachránit dokument, který zrovna překládal, přežil by.
Kobra a kanárek
Ještě před samotným objevem hrobky měl zemřít Carterův oblíbený kanárek. Na tom by nebylo nic moc zajímavého, kdyby ho nezakousla kobra. Ta je totiž v egyptské mytologii vnímána jako ochránkyně mrtvých. Další události tak jen potvrzovaly spekulace tohoto typu.
„Jak prosté, drahý Watsone,“ namítli by možná dnešní vědci, kteří mají pro sled událostí prozaičtější vysvětlení. Při pohledu na zmíněná úmrtí střízlivým zrakem není totiž vidět nic zvláštního. Manželé řešící konflikty zbraní se stávají, pokud je k dispozici. A jestli oběť pracuje denně s rentgenem naprosto bez ochrany, rakovina se docela nabízí.
Další možností jsou pak bakterie, které se nacházely na stěnách hrobky, nebo vražedné plísně. Výklad tak záleží do značné míry na tom, kdo co vidět chce a co vlastně hledá.
Další zajímavosti z historie najdete tady.
Zdroje: PoznatSvet, StoPlusJednicka, Wikipedia, Forum24
