Tvůrčí duo Václava Vorlíčka a Miloše Macourka je zárukou nejen dobré zábavy, ale i nadmíru originálních příběhů. Což takhle dát si špenát je bláznivé sci-fi plné absurdních záměn, zápletek, zmatků a scén. Co všechno se dělo při natáčení příběhu o zneužití přístroje na regeneraci dojnic? A jaké chyby se dostaly do finální verze?
Společné jídlo
Název filmu není smyšlený, jde o autentickou promluvu. Režisér i scenárista si totiž v americké restauraci dávali velmi načas s výběrem jídla. Netrpělivý číšník pak přišel právě s nabídkou: „Což takhle dát si špenát?“
Ve službách zdraví
Oba také po mnoha letech vzpomínali pro časopis Premiere asi takhle: „Jednou z nekonečné řady celostátních akcí, které v sedmdesátých letech otravovaly všem život, byla podpora konzumace zeleniny. Pravda, tehdy to bylo opravdu vážné. Na stáncích ležely kedlubny a mrkve, děti odmítly špenát, zelí už si skoro nikdo nepamatoval. Dali jsme tedy své umění do služeb zdraví národa. Za rok po filmu vzrostla konzumace špenátu o 89,7 procenta.“
Barva vozidla
Liška (Jiří Sovák) a Zemánek (Vladimír Menšík), jsou do dětského domova převážení vozem VB s netradiční červenou barvou. Nejde však o chybu. Na konci 70. let se takové experimentální vozy skutečně objevily, na tomhle je dokonce původní číslo.
Písnička na počkání
Text úvodní písně napsal František Ringo Čech na požádání režiséra Vorlíčka. Povedlo se mu to prakticky za den, hudbu složil geniální Karel Svoboda. A protože v kapele Ringa byl i Jiří Schelinger, o zpěvákovi bylo jasno.
Vysoký rozpočet
Náklady snímku se nakonec vyšplhaly na 5 milionů Kčs. Problém byl, že řadu scén včetně šlehačkové bitvy prostě nešlo natáčet v reálných prostorách. Bylo tedy třeba stavět řadu kulis a rozpočet narůstal.
Zkažený špenát
Jiří Sovák se tu projevil jako absolutní profesionál. Během filmu musí sníst špenát, aby se vrátili do vlastní podoby. Produkce tedy objednala hotová jídla jako bramborové knedlíky se špenátem a vrabci. „Protože bylo více záběrů, měli jsme i více talířů. Večer se nedotočilo, jídlo se schovalo. Přes noc ale vypnuli proud, lednice nefungovaly a ráno byla talíře zase na place,“ popisoval Vorlíček.
Slavné české filmy, které málem nevznikly: Pelíšky bez peněz, Kolja bez názvu, Ostře sledované vlaky v trezoru
Sovák s Menšíkem měli vytrhnout hostům poslední porce a doslova se špenátem cpát. Sovák ale při prvním soustu ucítil příšerný zápach zkyslého špenátu. Aby nezkazil záběr, hltal ho dál. Při tom si huhlal: „Ten špenát snad někdo skladoval v pr*eli…“
Volná ruka pro Janžurovou
Ikonickou pasáží je scéna, kdy je miminko „ostařeno“, aniž by dospělo. Velká Marcelka v podání vynikající Ivy Janžurové pak leze po stolech restaurace. Herečka tu měla absolutní volnost k improvizaci, nikdo ji v ničem nezastavoval.
Oslovování
Během celého filmu si Sovák a Menšík střídavě tykají a vykají.
Klíče od WC
Když omlazený Liška (Ondřej Hach) vykrádá poštu, zamkne úředníka Horáčka na WC. Technicky je to ovšem nesmysl, protože uživatel si kabinku zamyká zevnitř.
Komedii Což takhle dát si špenát vysílá v neděli v 16:00 ČT1.
