Měsíc září symbolizuje v kontextu roku hlavně přechod z žhavého léta do podzimu, což pranostiky s ním spojené perfektně vystihují. Nejde sice o astronomický začátek podzimu (ten nastává až koncem září), odehrává se však mnoho zřetelných přírodních změn. Právě těch si po generace všímali naši předkové a předali nám je ve formě pranostik. Co nás čeká?
Symbolika přechodu i plodů
„Září, na léto jde stáří,“ zmíněné na webu e-Počasí vystihuje onen přechod asi nejlépe. Je to vlastně popis stárnutí samotného roku, který se z vitálního léta přesouvá dál. Proto se ostatně i pro stáří v lidském životě používá termín „podzim života“. Všechno ustává v aktivitě, ale sklízí se plody předchozích činů.
Nejznámějšími rčeními jsou dle Pranostiky „Teplé září – dobře se ovoci i vínu daří.“ Existuje však i verze „Teplé září – říjen se mračí.“ Setkáváme se tak s prorokováním bohaté úrody, ale i varování. Z toho je krásně vidět, že je liché hodnotit září a jeho počasí jen jedním způsobem.
Déšť i bouřky
Jak se ukazuje, voda je na jednom místě požehnáním, jinde problém. „Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.“ To poukazuje na skutečnost, že ne všichni v tomto čase touží po vydatné vodě, protože ne vždycky pomáhá.
„Bouřka v září – sníh v prosinci,“ už spojuje projevy podzimu a zimy. Jiná pranostika „Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom,“ přímo spojuje bouřky a pozdější vánice. Naši předci si ale všímali i barvy oblohy. „V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.“ Hodně plamenu zkrátka zabarvilo nejen povrch země, ale i samotná nebesa.
Svatý Jiljí
Dávné generace, od kterých pranostiky pochází, nesledovaly přírodu kontinuálně. Jejich režim práce na poli jim to prostě nedovoloval. Sledovat projevy bylo možné jen o svátcích. Pro září je klíčový svatý Jiljí, tedy první zářijový den. „Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje,“ k tomu se přidává „Jiljí jasný – podzim krásný.“ První zářijový den se tak stal barometrem celého měsíce.
Svatý Štěpán a Václav
„Na svatého Štěpána krále je už léta namále,“ ukazuje, že 2. září se dle našich předků léto už definitivně poroučí a nastupuje podzimní čas. Na druhém konci léta se projevil svatý Václav jako důležitý mezník zemědělství i predikce teplot. „Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se vydaří,“ což asi netřeba dlouhé komentovat. „Přijde Václav – kamna připrav,“ zase připomíná, že je potřeba zásobit se na zimní období.
Chování zvířat
Krom počasí sledovali naši předci nevyhnutelně i chování zvěře, například migraci ptáků. „Divoké husy na odletu – konec i babímu létu,“ případně „Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.“ Podobně jako svatý Martin s bílým koněm bylo sledování ptačího tahu podstatným znamením změny ročních dob.
Paralela přes půl roku
Velmi zajímavá pranostika „Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří,“ spojuje podobnost počasí v měsících, které by nás na první dobrou asi nenapadly.
Zdroje: Pranostika, E-pocasi
