Lněná textilie dlouhá 436 centimetrů s otiskem lidské tváře a těla. Turínské plátno je považováno za jednu z nejvýznamnějších relikvií celého křesťanství. Tradičně se má jednat o pohřební plátno Ježíše Krista, do kterého se zázračně otiskla jeho tvář. První pochybnosti o autenticitě relikvie se však objevily už během 14. století. Pochyboval i Leonardo da Vinci.
Geniální padělatel?
Odhalení plátna jako podvrhu či minimálně skepse k jeho tradičně podávané úloze, je poměrně starou věcí. Dle britských badatelů Lynn Licknettové a Cliva Prince jde však věc ještě dál. Leonardo da Vinci měl totiž plátno nejen odhalit jako podvrh, ale sám vytvořit jeho dokonalejší náhradu.
Tři testy a simulace
Nejsilnějším argumentem proti pravosti plátna zůstává radioaktivní datování provedené v roce 1988. Provedli ho nezávisle na sobě týmy z Oxfordu, Curychu a Tusconu a shodně určily stáří látky na dobu 1260-1390. Existuje tak přesvědčivý důkaz o středověkém vzniku. Novější zkoumání k tomu přidaly ještě analýzu vzniku krvavých stop.
Badatelé tehdy srovnávali místa krve na plátně a simulované krvácení při totožných zraněných. „Budeme-li předpokládat, že rudé skvrny na Turínském plátně jsou opravdu krví ze zranění po ukřižování, pak experimenty prokázaly, že způsob vzniku skvrn v jedné části těla neodpovídá způsobu v části jiné,” cituje autory studie Deník.
Co ten da Vinci?
Vraťme se ale k Leonardovi, Princovi a Picknettové. Podle jejich teorie založené dle knihy Turínské plátno na dekádách bádání došlo někdy v 90. letech 15. století k vytvoření padělku a jeho záměně s původním plátnem. A tvůrcem nového Sindonu měl být právě da Vinci, asi nejznámější a nejpozoruhodnější postava renesanční Itálie.

Něco tu nesedí
Jejich výklad je jistě zajímavý a atraktivní, má však několik zásadních slabin. Da Vinci se totiž narodil v roce 1452, což je asi století poté, co mělo plátno údajně vzniknout. Dalším problémem je místo. Artefakt vlastnil rod Savojských, který ho koupil za 50 franků. Bylo umístěno v kostele v Chambéry, takže je tu silný problém s přístupností.
Dohady před Leonardem
Jak už jsme zmínili, o pravosti pochybovali i další. Nové objevy ukazují, že o pravosti pochyboval i německý filosof Nicole Oresme, a to v roce 1370. „Nicole Oresme si nevybral jen tak nějaký uctívaný předmět jako příklad podvodu organizovaného duchovenstvem. Oresme si vybral tvrzení svatyně v Lirey, že vlastní Turínské plátno, jako nápadný příklad lži vymyšlené duchovenstvem,” uvádí dle Newsweek profesor Andres Nicolotti z Turínské univerzity.
Moderní potvrzení
„Oresmův dokument přidává další historický důkaz toho, že už ve středověku věděli, že Turínské plátno není autentické,” dodává. Prakticky všechny moderní metody potvrzují středověký původ, případně ho upřesňují. Pomocí digitální 3D rekonstrukce bylo například nedávno zjištěno, že obraz tohoto typu a přesnosti lze vytvořit jen při položení látky přes reliéf postavy, třeba mělkou kamennou řezbu. Nemohlo se tedy jednat o tělo.

Ulice ve středu: Sanitka pro Vlastu, špatná zpráva pro Žofku, příprava na protest a další porušení předpisů
Zdroje: DatabazeKnih, Denik, NewsWeek, AllAboutArcheology