Velikonoce u našich východních sousedů nabízejí podívanou plnou nespoutané energie, pestrobarevných krojů a hlubokých náboženských rituálů. Slovenské oslavy zmrtvýchvstání se od těch českých liší především intenzitou prožívání, silnějším napojením na křesťanské tradice a obrovskou pospolitostí celých komunit. Zatímco u nás mnohdy vítězí komerční pojetí jarních dnů, pod Tatrami ožívají staleté zvyky, u kterých nechybí bohatě prostřené stoly, drsné šlehání proutím a nekompromisní ledové koupele.
Svěcení a medová oplatka
Křesťanský rozměr svátků hraje na Slovensku naprosto zásadní roli. Dny pracovního volna začínají na Velký pátek a kostely po celé zemi praskají ve švech. Absolutní vrchol představuje nedělní Boží hod velikonoční, kdy věřící přinášejí na ranní mši košíky plné jídla k posvěcení. Tímto slavnostním aktem oficiálně končí dlouhý čtyřicetidenní půst a rodiny mohou konečně zasednout k bohaté sváteční tabuli.
Nedělní oběd zahajuje specifický rituál, který v českých domácnostech téměř neznáme. Jako první chod se podává takzvaný medový kříž na oplatce. Jde o tradiční pochoutku z mouky, koření a medu vytvarovanou do podoby kříže, která symbolizuje soudržnost rodiny a hluboký náboženský význam celých oslav. Teprve po konzumaci tohoto předkrmu se na stůl nosí uzené maso, pečená šunka, bramborový salát s majonézou a oblíbená sýrová hrudka, která připomíná vaječnou tlačenku. Místo klasického mazance nesmí chybět kulatý kynutý koláč zvaný paska.
Oblievačka bez slitování
Pondělní ráno odstartuje takzvanou šibačku. Chlapci a muži vyrážejí do ulic vyzbrojeni korbáčem, jak se na Slovensku říká pletené pomlázce. Samotné šlehání dívek probíhá podobně jako v Česku a zaručuje ženám celoroční zdraví a krásu. Na východním Slovensku, zejména v menších vesničkách v okolí Popradu, ovšem tradice nabírá mnohem divočejší obrátky a obléká se do tradičních krojů.
Místní specialitou je nekompromisní oblievačka. Koledníci nešetří vodou a dívky běžně končí polité rovnou z velkých dřevěných džberů, nebo rovnou naházené v nejbližším potoce. Tento na první pohled drsný zvyk má ženám předat životodárnou fyzickou i duševní sílu ukrytou ve vodním živlu. Promočená děvčata se na koledníky nezlobí a za odměnu jim vážou na korbáče rudé pentle, které předtím sama nosila vpletené ve vlasech. Odměnu doplňují malovaná vajíčka a pro menší děti oblíbené čokoládové sladkosti.
Úterní ženská msta
Slovenské Velikonoce nabízejí ženám spravedlivou možnost odplaty, kterou české tradice v takové míře neznají. Hned po náročném pondělí následuje takzvané odvetné neboli odplatné úterý. Pravidla hry se v tento den kompletně obracejí. Do ulic vyrážejí vyzbrojená děvčata a bez milosti šlehají korbáčem a polévají vodou všechny chlapce a muže, které potkají. Tento zvyk spolehlivě zchladí pondělní hrdiny a dodává slovenským oslavám jara nezaměnitelný temperament a spravedlivou rovnováhu.
