Z původně tropické atrakce se stává nechtěný postrach. Chorvatské moře čelí invazi perutýna ďábelského, jedovaté ryby s okázalými ploutvemi a apetitem, který nahání biologům hrůzu. Místní potápěči jej vídají čím dál častěji, lékaři řeší bodnutí a vědci bijí na poplach – tenhle krásný vetřelec má totiž dle nové studie potenciál zničit křehké jadranské ekosystémy.
Tropický dravec v srdci Evropy
Perutýn ďábelský, jak se exotické rybě s jedovatými ostny přezdívá, má domov v teplých vodách Indo-Pacifiku. Do Středozemního moře se Pterois miles (latinské pojmenování) dostal po „podmořské dálnici“ – Suezském průplavu. V chorvatském Jadranu se poprvé objevil v roce 2019, ale opravdový boom zažívá až teď. Jen mezi červnem 2024 a lednem 2025 zaznamenali vědci 122 potvrzených výskytů, hlavně díky všímavým potápěčům a příspěvkům na sociálních sítích.
Nejčastěji se s perutýnem potápěči setkali v okolí ostrovů Lastovo a Vis, kde to vypadá doslova na epicentrum jeho výskytu. Hodně nálezů hlásí i lidé od Dubrovníku, z Korčuly, Hvaru nebo z oblasti mezi Bračem a Šoltou. Co je na tom nejvíc znepokojivé? Že většina těchto ryb plave v mělčinách do 15 metrů – tedy přesně tam, kde se rádi koupou turisté a šnorchlují rekreační potápěči.
Bodnutí bolí jako čert
Perutýn je krásný na pohled, ale sahat na něj se rozhodně nevyplácí. Všechny jeho ostny jsou jedovaté a bodnutí způsobuje extrémně silnou bolest, otok, případně i nevolnost, zvracení či problémy s dýcháním. V některých případech bylo hlášeno i dočasné ochrnutí. Chorvatské zdravotní úřady proto doporučují okamžitou lékařskou péči.
„Jed perutýna je termolabilní, což znamená, že ho lze neutralizovat teplem. Doporučujeme ponořit místo bodnutí do vody o teplotě 40–45 °C na 30 až 90 minut,“ uvádí Institut pro oceánografii a rybolov na svém Facebooku. Důležité je ale dbát na to, aby nedošlo k popálení kůže.
Může zničit rovnováhu v moři
Kromě nebezpečí pro člověka představuje perutýn hrozbu i pro mořský život. Je to nenasytný predátor, který loví menší ryby a korýše. V oblastech, kde se přemnožil, výrazně ubývá druhová rozmanitost. Problémem je i to, že v Jadranu nemá přirozeného predátora – dravci, kteří ho dokáží ulovit, jako jsou kanici nebo chobotnice, jsou sami pod tlakem rybářů.
Chorvatští vědci proto doporučují cílený odlov, zejména v chráněných mořských oblastech. Perutýn je navíc jedlý – má jemné bílé maso, které se dá připravit jako každá jiná ryba. „Komercializace tohoto druhu by mohla být jednou z cest, jak jeho populaci regulovat,“ píše se ve studii publikované v časopise Acta Adriatica.
Do budoucna není vyloučeno, že se perutýn stane stálou součástí jadranské fauny. Stále teplejší vody mu nahrávají a klimatické modely ukazují, že jeho rozšíření může pokračovat dál na sever. Jedno je ale jisté už teď – tahle ryba není jen okrasou akvárií, ale výzvou pro celou středomořskou biologii.
