Z původně tropické atrakce se stává nechtěný postrach. Chorvatské moře čelí invazi perutýna ďábelského, jedovaté ryby s okázalými ploutvemi a apetitem, který nahání biologům hrůzu. Místní potápěči jej vídají čím dál častěji, lékaři řeší bodnutí a vědci bijí na poplach – tenhle krásný vetřelec má totiž dle nové studie potenciál zničit křehké jadranské ekosystémy.
Tropický dravec v srdci Evropy
Perutýn ďábelský, jak se exotické rybě s jedovatými ostny přezdívá, má domov v teplých vodách Indo-Pacifiku. Do Středozemního moře se Pterois miles (latinské pojmenování) dostal po „podmořské dálnici“ – Suezském průplavu. V chorvatském Jadranu se poprvé objevil v roce 2019, ale opravdový boom zažívá až teď. Jen mezi červnem 2024 a lednem 2025 zaznamenali vědci 122 potvrzených výskytů, hlavně díky všímavým potápěčům a příspěvkům na sociálních sítích.
Nejčastěji se s perutýnem potápěči setkali v okolí ostrovů Lastovo a Vis, kde to vypadá doslova na epicentrum jeho výskytu. Hodně nálezů hlásí i lidé od Dubrovníku, z Korčuly, Hvaru nebo z oblasti mezi Bračem a Šoltou. Co je na tom nejvíc znepokojivé? Že většina těchto ryb plave v mělčinách do 15 metrů – tedy přesně tam, kde se rádi koupou turisté a šnorchlují rekreační potápěči.
Bodnutí bolí jako čert
Perutýn je krásný na pohled, ale sahat na něj se rozhodně nevyplácí. Všechny jeho ostny jsou jedovaté a bodnutí způsobuje extrémně silnou bolest, otok, případně i nevolnost, zvracení či problémy s dýcháním. V některých případech bylo hlášeno i dočasné ochrnutí. Chorvatské zdravotní úřady proto doporučují okamžitou lékařskou péči.
„Jed perutýna je termolabilní, což znamená, že ho lze neutralizovat teplem. Doporučujeme ponořit místo bodnutí do vody o teplotě 40–45 °C na 30 až 90 minut,“ uvádí Institut pro oceánografii a rybolov na svém Facebooku. Důležité je ale dbát na to, aby nedošlo k popálení kůže.
Může zničit rovnováhu v moři
Kromě nebezpečí pro člověka představuje perutýn hrozbu i pro mořský život. Je to nenasytný predátor, který loví menší ryby a korýše. V oblastech, kde se přemnožil, výrazně ubývá druhová rozmanitost. Problémem je i to, že v Jadranu nemá přirozeného predátora – dravci, kteří ho dokáží ulovit, jako jsou kanici nebo chobotnice, jsou sami pod tlakem rybářů.
Chorvatští vědci proto doporučují cílený odlov, zejména v chráněných mořských oblastech. Perutýn je navíc jedlý – má jemné bílé maso, které se dá připravit jako každá jiná ryba. „Komercializace tohoto druhu by mohla být jednou z cest, jak jeho populaci regulovat,“ píše se ve studii publikované v časopise Acta Adriatica.
Anne Frank se dva roky úspěšně skrývala. Její zápisník se stal nejsilnějším svědectvím války, deník končí 1. srpna
Do budoucna není vyloučeno, že se perutýn stane stálou součástí jadranské fauny. Stále teplejší vody mu nahrávají a klimatické modely ukazují, že jeho rozšíření může pokračovat dál na sever. Jedno je ale jisté už teď – tahle ryba není jen okrasou akvárií, ale výzvou pro celou středomořskou biologii.
