Při zmínce o mocných ženách Egypta člověka napadne nejdřív Kleopatra. Před Hatšepsut ale bledne i ona. Nástupce této vládkyně starověku si musel na trůn pěkně dlouho počkat. Pomstil se jí pak snahou vymazat její jméno kompletně z historie. I proto není Hatšepsut známá tak, jak by se slušelo. Co všechno znamenala její doba?
Thutmose a právo Egypta
Hatšepsut byla královnou zcela v souladu s tehdejším právem. Nejen dle královské krve faraona Thutmose I., ale ještě sňatkem s nevlastním bratrem Thurmose II. Ten po sobě zanechal nemanželské dítě (oni dva potomky neměli), které však bylo stále v plenkách. Na trůn tedy usedla jako regentka. Ctižádost ale převládla a prohlásila se faraonkou, což bylo tehdy zcela neslýchané.
Skvělá panovnice
V první řadě proto, že šlo o výlučně mužský titul. Před mnoha možnými problémy s nespokojeným obyvatelstvem ji zachránila skvělá panovnická kariéra. Egypt totiž pod její berlou celých 21 let jen kvetl. Zní to jako stará legenda či pohádka, ale lidé žili skutečně v blahobytu, a dokonce se nekonaly žádné války či větší střety.
Osobní oběti
Ona sama si navíc byla dobře vědoma, kolik toho od lidu žádá, neváhala proti panování mnohé obětovat – v první řadě vlastní ženství. Pro posvátné obřady se tudíž oblékala přesně po mužském vzoru. A to včetně falešných vousů, které u faraonů ukazovaly sílu a moc.
Výjimkou nebyly ani sochy nebo malby, kde měla také mužské atributy. Dle nejednoho historika se do této pozice vžila natolik, že mohlo jít o transgender osobu.
Dér el-Bahrí
Snažila se také navázat na tradice velkých dob Egypta, nechala proto v Karnaku vztyčit dva žulové obelisky z jediného kusu kamene. Ty převýšily výškou i vahou všechny podobné obelisky, které stály do té doby.
Jejím největším architektonickým počinem byl velký zádušní chrám v Dér el-Bahrí. Je doslova přilepen na horský masiv, současně je do skály i částečně zapuštěn. Unikátní stavba je dílem nejvynalézavějšího staroegyptského architekta Senenmuta.
Můj brácha má prima bráchu: Výměna manželek, nezájem o motorky, změna oproti původní verzi i fámy o vztahu
Zapomenutá legenda
Původně regentka, pak faraonka vládla vysoce úspěšně až do vlastní smrti roku 1458 před Kristem. S tím se přirozeně pojila ignorace jakéhokoli nároku syna jejího manžela, tedy Thutmose III. Ten se měl stát faraonem dnem své plnoletosti, na což nebrala ohled. Trůn mu tak připadl až momentem její smrti.
Ničení odkazu
Je proto pochopitelné, že svou nevlastní matku a tetu z duše nenáviděl. Jakmile se tedy dostal k moci, zahájil vražedné tažení proti čemukoli, co Hatšepsut byť jen vzdáleně připomínalo. Její jméno tak zmizelo z mnoha královských listin, její sochy byly zohaveny, malby olámány a otesány. Nakonec si vztek vylil i na architektovi Senenmutovi.
Jeho snaha málem přinesla úspěch, protože jméno faraonky s vousem zapadlo na celých 3 500 let. Životní příběh úspěšné vládkyně tak vyplul na povrch až v roce 1822. Právě tehdy se egyptologům podařilo poprvé dešifrovat hieroglyfy v její největší chloubě, Dér el-Bahrí.
Její osudy připomene dokument Tajemství faraonů, který v neděli v 10:50 vysílá ČT2.
Tento týden v seriálu Ulice: Návrat Sáry, Vanda mizí, Luďkův nečekaný požadavek a Soňa v průšvihu
Zdroje: Britannica, SmithsonianMag, StarovekyEgypt, ZoomPrima
