Byl plně oddaný komunistické ideologii a skutečně žil podle jejích principů. Začal ji zpochybňovat až na sklonku svého života, když se zamýšlel nad tím, zda byla jeho cesta tou správnou. Jindřich Plachta patři k nejlepším československým komikům, konkuroval dokonce i Vlastovi Burianovi. Nesnášel nacisty a dělal vše proto, aby jim nemusel posluhovat.
Plachta byla přezdívka
Narodil se jako Jindřich Šolle, později si však zvolil umělecký pseudonym podle své přezdívky, kterou si vysloužil tak trochu díky své mamince. Ta ho totiž kdysi obdarovala pelerínou, kterou mu sama ušila.
Vzhledem k tomu, že byl tehdy budoucí herec skutečně hubený, vlála na něm. Přesně v tu chvíli ho jeden z kantorů oslovil větou „Kam s tou plachtou?“ a jeho přezdívka byla na světě.
Měl se stát účetním
Rodiče si přáli, aby z něj vyrostl úředník, učil se dokonce účetním. Když přijel pracovat do Prahy, zavítal také do divadla, kterému absolutně propadl. Začal se v něm angažovat, začínal sice jako nápověda, později si však už sám stoupnul na prkna, která znamenají svět.
A zrodil se takový komik, který se mohl rovnat i s Vlastou Burianem či Jaroslavem Marvanem. Diváci si ho mohou pamatovat například z Cesty do hlubin študákovy duše či Mužů v ofsajdu.
Měl vztah k Rusku
Jako malý se svojí rodinou vycestoval na nějakou dobu do Ruska, kde se jeho otec věnoval stavbě lihovaru a malý chlapec tak poznal místní kulturu. Možná právě tam se začala v jeho hlavě utvářet první myšlenka, která z něj později udělala silného komunistu, i když trošku naivního.
Přátelil se s Vančurou
Postupem času se Jindřich Plachta velmi spřátelil také se spisovatelem Vladislavem Vančurou, který si zažil opravdu krušné chvíle v době nacistické okupace Československa.
Libor Bouček slaví s manželkou výročí: Do třetice všeho dobrého s modelkou Gabrielou, dvě děti a nová výzva v roli lovce
Stejně jako Plachta byl nadšeným komunistou, nacisty nemohl ani cítit. A právě Jindřich Plachta byl prvním, kdo se mu snažil pomoci, když byl zatčen gestapem.
Raději se nechal operovat
V té době se nacisté rozhodli nahrát antisemitský rozhlasový skeč s názvem Hvězdy nad Baltimore a pro spolupráci si vybrali právě Jindřicha Plachtu. Ten však své přesvědčení nezklamal a místo toho, aby pro ně pracoval, tak si raději nechal odoperovat žaludeční vředy, i když to v té době nepotřeboval.
V jednom z dílů tohoto pořadu zazněl také hlas Vlasty Buriana, což ho zkompromitovalo. A právě Plachta byl jedním z těch, kdo se známého komika zastal, když byl obviněn z kolaborace s nacisty.
Cítil se být dobrým člověkem
Jindřich Plachta sám sebe vnímal jako slušného člověka a snažil se podle toho za všech okolností chovat. Ať už se jednalo o jeho působení v protinacistickém odboji za války, tak později, kdy věřil, že právě komunistický režim je plný slušných lidí, kteří chtějí pro všechny jen dobro.
Jindřich Plachta odešel do hereckého nebe v roce 1951, bylo mu pouhých dvaapadesát let. Osudnou se mu měla stát rakovina jater.
