Na první pohled působí jako scéna z katastrofického filmu – obří jizva v zemi, která každým rokem roste a pohlcuje okolí. Jenže Batagajka, přezdívaná „brána do podsvětí“, je velmi reálná. Tento kráter v srdci sibiřské divočiny se stal symbolem měnící se planety – důsledkem tání permafrostu, který mění krajinu, děsí místní obyvatele a fascinuje vědce po celém světě.
Kráter, který roste bez přestání
Když se kolem roku 1960 začala půda v okolí města Batagaj v Rusku propadat, nikdo netušil, že vzniká něco, co si vyslouží přezdívku „brána do podsvětí“. Tehdy za to mohlo masivní odlesňování v oblasti. Stromy, které chránily permafrost před slunečním žárem, zmizely – a začalo neúprosné tání. Půda změkla, začala se hroutit, a postupně vznikla největší termokrasová proláklina na světě.
Dnes měří kráter Batagaika na délku zhruba jeden kilometr, je téměř sto metrů hluboký a podle nejnovější studie se ročně rozšíří o dvanáct až třicet metrů. Od 90. let se jeho objem zvětšil na milion kubíků roztátého permafrostu a sedimentu. Čelní stěna kráteru postupuje rychleji než kdy dřív – a vědci si kladou otázku: kde se to zastaví?
Obří muzeum pod širým nebem
Kromě varování před změnou klimatu přináší Batagajka i nečekaný poklad. Vědci zde nacházejí zkameněliny z doby ledové – kosti mamutů, pižmoňů, prastarých bizonů nebo zbytky prehistorických lesů. Kráter tak slouží jako přírodní časová kapsle, která odhaluje, jak vypadalo klima před desítkami tisíc let. Klimatologové a paleontologové díky němu rekonstruují vývoj planety a analyzují, co nás může čekat.
Jenže práce na místě je nebezpečná. Okraje kráteru jsou nestabilní, často se bortí a celý útvar se může kdykoli rozšířit o další metry. Vědci si přesto nenechávají příležitost ujít – přístup do nitra kráteru je pro ně jako nahlédnutí do zapomenuté kapitoly dějin.
Místo, které děsí i fascinuje
Zatímco vědci vidí v Batagajce vědecký poklad, místní lidé na ni hledí s obavami. Pastevci sobů kráter uctívají jako posvátné místo, podle jakutských legend zde přebývají duše předků. Každoročně sem přicházejí při slunovratu, aby se modlili a usmířili se s přírodními silami. A zároveň doufají, že se kráter jednou nezhroutí tak, že pohltí celé jejich vesnice.
Alexis z Dynastie oslavila 92 let a po boku mladšího muže jen září. Joan Collins prozradila, jak pečuje o svůj vzhled
Strach není planý. Tání permafrostu totiž ohrožuje stabilitu celých oblastí. Podle geologa Alexandra Fedorova už před několika lety vedlo k propadu silnic, narušení stovek domů a migraci obyvatel. Ruský stát přiznává, že klimatické škody způsobené táním permafrostu ho ročně stojí přes dvě miliardy dolarů – a čísla dál rostou.
A varování je ještě mrazivější: spolu s táním se do atmosféry uvolňuje obrovské množství uhlíku, který dál přispívá ke globálnímu oteplování. V nejčernějších scénářích se hovoří i o probuzení virů uvězněných v ledu po tisíce let.
Letní řez ovocných stromů: Sadař radí, proč vám slunce a vítr zachrání úrodu. Navíc stromy připravíte na zimu
Zdroje: HowStuffWorks, Reuters, NewAtlas, Deník
