Diváci si ji pamatují jako křehkou Borůvku nebo princeznu Arabelu. Slibně rozjetou kariéru před kamerou Miroslava Šafránková (67) dobrovolně ukončila a vyměnila světla reflektorů za tvrdý svět obchodu. Někdejší herečka se pozornosti médií s naprostou důsledností vyhýbá.
Slibný start
Rodina z Brna hereckou dráhu dcer původně vůbec neplánovala. Otec pracoval jako učitel a matka vyučovala na lidové škole umění. Miroslava Šafránková musela rodičům pevně slíbit, že natáčení nenaruší její studium na textilní průmyslovce. První šanci dostala v patnácti letech ve filmu Přijela k nám pouť a následně ji režisér Karel Kachyňa obsadil do hlavní role ve snímku Robinsonka.
Talent mladé dívky se naplno projevil v osmdesátých letech. Režisér Dušan Klein jí svěřil roli nezapomenutelné Borůvky ve filmu Jak svět přichází o básníky. Zahrála si také po boku sestry Libuše Šafránkové v poetické pohádce Malá mořská víla. Z natáčení si tehdy odnesly spoustu společných zážitků. Obě spojovala fyzická podoba a naprostá absence rivality. Společné narozeniny pravidelně oslavovaly v úzkém kruhu, starší ze sester se narodila sedmého června a mladší o čtyři dny později.
Překvapivý útěk do neznáma
Kariéra nabírala na obrátkách, přesto padlo razantní rozhodnutí. Miroslava Šafránková se provdala za muže jménem L. A. Stein a odstěhovala se do tehdejšího západního Německa. Nové prostředí vyžadovalo rychlou adaptaci. Zde úspěšně vystudovala ekonomickou fakultu a získala bakalářský titul. Herectví omezila na úplné minimum.
Cesty osudu zavály mladou rodinu až do exotického Mexika, kde žili do roku 1989. Právě tam došlo k velmi dramatickým okamžikům. Malé děti vážně onemocněly a celková situace vypadala kriticky. Všudypřítomné odloučení drtilo psychiku všech zúčastněných a rodina procházela obrovskou zatěžkávací zkouškou.
Ve stejnou dobu trnula hrůzou rodina v Československu. Děti Miroslavy Šafránkové byly vážně nemocné a její sestra každý den čekala, co jí pošle v telegramu za zprávu. Nemoc dětí se nakonec naštěstí podařilo překonat.
Definitivní konec před kamerou
Zahraniční manželství po čase zkrachovalo a Miroslava Šafránková se vrátila zpět do rodné vlasti. V Česku přijala jednu z posledních výzev a nahradila Janu Nagyovou v seriálu Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek. Role dospělé princezny znamenala absolutní tečku za hereckou dráhou. Sama představitelka si totiž uvědomila, že prostředí ateliérů jí už nevyhovuje, a po roce 1993 televizní obrazovky navždy opustila.
Úspěch v tvrdém byznysu
Nové životní štěstí našla u překladatele Miroslava Drozdy, za kterého se posléze provdala. Společně přivedli na svět syna Marka. Nový svazek odstartoval i obrovskou profesní změnu s naprosto jasným cílem.
Místo návratu na divadelní prkna se vrhla rovnou do podnikání. Založila tiskovou agenturu Kirké a začala budovat úspěšnou firmu. V tvrdém byznysu naplno zúročila získané ekonomické vzdělání z Německa. Vedení mediální agentury vyžadovalo ostré lokty a naprosté nasazení, což jí dokonale vyhovovalo a pomohlo vybudovat stabilní značku.
Svět showbyznysu opustila naprosto vědomě a bez sentimentu. Novináři se ji do dnešních dnů snaží kontaktovat s prosbou o rozhovor, ona ovšem telefony zásadně nezvedá a na textové zprávy absolutně nereaguje. Pečlivě si chrání osobní klid.
Veřejnost ji tak mohla vidět pouze při velmi výjimečných příležitostech. Například v době, kdy za svou těžce nemocnou sestru přebírala na Pražském hradě z rukou prezidenta státní vyznamenání. Tehdy všechny přítomné oslnila obrovskou mírou elegance a grácie.
Nečekaný odchod
Poslední roky přinesly někdejší herečce obrovskou bolest. Libuše Šafránková dlouze bojovala s rakovinou a mladší sestra stála celou dobu pevně po jejím boku. Pravidelně se o ni starala a snažila se jí dodávat veškerou energii k náročné léčbě. Starší ze sourozeneckého dua bojovala do poslední chvíle a ztráta milované osoby pak všechny hluboce zasáhla.
„A nikdo netušil, že už se domů nevrátí. Nikdo to nečekal. Vůbec nikdo z nás nebyl připraven, že by mohla takto náhle odejít. Když o tom ale teď tak přemýšlím, tak jsme na to připraveni být mohli. Nikdo si nedokáže představit, co si chudák musela zvlášť poslední dobou prožít,“ přiznala tenkrát pro deník Blesk. Na rakev jí ve smuteční síni nakonec položila prostý věnec z drobných kopretin. Květiny jasně odkazovaly na legendární filmovou Barunku.
Ve filmu Jak svět přichází o básníky si ji můžete jako Borůvku připomenout v neděli 15. února od 14:10 na Nově.
