Projíždíme jimi každý den, plánujeme do nich cesty nebo v nich celý život bydlíme. Ale málokdo si položí otázku – proč se vlastně naše největší města jmenují tak, jak se jmenují? Původ názvů jako Praha, Brno nebo Ostrava sahá hluboko do historie, občas až do legend.
Praha: Práh, který dal městu jméno
Legenda říká, že jméno Prahy pochází od kněžny Libuše, která prorokovala slávu města, jež „se dotkne hvězd“. Měla údajně nařídit, aby na místě, kde dělník tesal práh domu, vzniklo město – a odtud měl pocházet název Praha. Tento výklad se sice krásně poslouchá, ale odborníci se shodují, že je to spíš poetický výmysl.
Reálnější je vysvětlení, že „Praha“ označovala původně brod či prah přes řeku – tedy mělčinu nebo místo s kamenitým dnem, kde se dala Vltava přejít. Takových „prahů“ bylo pod Pražským hradem několik, což z místa činilo přirozenou křižovatku obchodních cest. Od brodu k metropoli – to je příběh Prahy.
Brno: Město, které možná jen tiše brumlá
Brno je druhé největší město Česka, ale co se týče původu svého jména, zůstává trochu záhadou. Jazykovědci mají pár teorií, ale žádná není stoprocentní. Ta nejrozšířenější říká, že název vznikl ze staroslovanského slovesa brněti – což znamená hučet, bzučet nebo brumlat. A teď trochu představivosti – někde u soutoku Svratky a Svitavy stojí osada a všude kolem hučí voda, vítr, možná ruch tržiště. A ten zvuk – brn, brn – dal místu jméno.
Druhá možnost, která ale dnes nemá tolik příznivců, tvrdí, že název může souviset se zbrojí, zbraněmi, nebo dokonce s obrannou funkcí místa. Němčina totiž zná „Brünn“ a někteří si to překládali jako „brnění“. Jenže to spíš vzniklo až dodatečně, snahou o logický překlad.
„O co ti jde!“ Soňa z Ulice je zpět a v plné síle a vtrhne do ředitelny jako uragán
Další teorie praví, že Brno pochází z praslovanského slova brána nebo brázditi. Město by tak mohlo získat svůj název podle brány, kterou tvoří soutok dvou řek, a to Svitavy a Svratky. Ty zde poté vytváří přirozenou cestu do Moravského krasu.
Ostrava: Město pojmenované po divoké řece
Ostrava má jméno, které zní tvrdě a nekompromisně – přesně jako město samotné. Ale jeho původ není v uhlí, oceli ani hornících, jak by se dalo očekávat. Ve skutečnosti se název města odvíjí od řeky Ostravice, která tudy protéká už od pradávna. A ta si své jméno vysloužila díky slovanskému slovu ostrъ, tedy „prudký“ nebo „ostře tekoucí“.
Řeka tehdy nebyla nijak ochočená – divoce se valila z Beskyd, plná peřejí, a její tok byl tak neklidný, že místní osadu začali nazývat po ní. Z Ostravice tak vznikla Ostrava. Není bez zajímavosti, že první zmínka o místě pochází už ze 13. století – tehdy šlo ale ještě o malé osídlení. Až s rozvojem průmyslu v 19. století začalo jméno Ostrava rezonovat napříč celým Českem.
Plzeň: Klouzavý terén nebo staré rodové jméno?
Plzeň má zvláštní jméno, které u někoho vyvolá představu klouzání po mokré dlažbě, u jiného zas chuť na orosený půllitr. O původu názvu města se ale historici neshodnou ani po staletích. Jedna z teorií říká, že jméno pochází ze slovesa „plziti“ – tedy plazit se nebo klouzat. Možná tedy Plzeň dostala jméno podle podmáčeného terénu nebo mírného svahu, po kterém se voda líně sunula dolů ke soutoku Mže a Radbuzy.
Jiní odborníci ale připomínají, že jméno může být odvozeno od osobního jména Plzen – podle tehdejších zvyklostí se totiž osady často pojmenovávaly po zakladatelích nebo význačných obyvatelích. Ať už je pravda kdekoliv mezi tím, Plzeň je dnes známá hlavně tím, co se v ní vaří – a že to klouže hrdlem jedna radost, o tom není pochyb.
Olomouc: Kde se mísí legendy s realitou
Hanácká metropole má jméno, které zní měkce, skoro jako by ho někdo zpíval. A i když se dnes jmenuje Olomouc, kdysi to zřejmě bylo jinak – starší tvary jako „Olomút“ nebo „Olomuc“ napovídají, že název může být odvozen od osobního jména (např. Olomút) s typickým slovanským zakončením.
Objevila se ale i verze mnohem vznešenější – že by snad název vznikl z latinského Mons Iulii, tedy Juliův vrch. To by odkazovalo na římské legie, které kdysi opravdu v oblasti dnešní Olomouce pobývaly. Tato teorie sice hezky zní a romantici ji milují, ale věrohodné důkazy zatím chybí.
Znáte nějakou další teorii? Podělte se do komentáře.
Marcela Rojíčková není jako její Dušková z Ulice. Manžel je z oboru, dceru, která bude lékařkou, podporuje
Zdroje: wikipedia.org, idnes.cz, wiktionary.org, pamatkybrno.cz, ostrava.cz
