Herec Petr Nárožný dnes slaví osmaosmdesáté narozeniny a ruch velkoměsta už definitivně vyměnil za absolutní klid venkova. Své útočiště našel s manželkou Ivou v Třeboni, kam dříve jezdili pouze na letní sezonu. Místo tradiční chalupy si ovšem pořídil apartmán s poměrně specifickým výhledem. Z oken se dívá přímo na místní hřbitov a neobvyklé bydlení si nemůže vynachválit.
Netradiční adresa s tichými sousedy
Manželé Nárožní do lázeňského města pravidelně jezdili od své svatební cesty počátkem sedmdesátých let. Volba vlastního bydlení ale překvapivě padla na bytový dům. O klasickou chalupu se zahradou se oslavenec starat nechtěl a raději dal přednost pohodlí bez nutnosti pravidelně sekat trávu.
Balkon jejich apartmánu nabízí přímý pohled na místní hřbitov a v přízemí budovy navíc funguje pohřební služba. Nárožný bere tuto specifickou lokalitu s nadhledem a naprostý klid v okolí mu maximálně vyhovuje. Pohled na pomníky mu prý připomíná křehkost života a motivuje ho radovat se z každého prožitého dne. Jeho přátelé z divadla občas vtipkují, že si bydlení vybral velmi prakticky a rodina s ním nebude mít v budoucnu žádné složité zařizování.
Útěk z města a rozumné investice
Původně trávili manželé na jihu Čech pouze horké letní měsíce. Výrazná změna přišla v období pandemie. Nárožný měl ruchu velkoměsta a zavřené Prahy plné zuby a přesunul se do Třeboně natrvalo. Coby vystudovaný stavební inženýr umí s financemi obezřetně nakládat a rodinné úspory z divadla a natáčení vložil do realit.
Hned dva menší činžovní byty koupil v pražských Strašnicích velmi blízko svého tamního trvalého bydliště. Další třeboňský apartmán pořídil svému synovi Petrovi a jeho partnerovi. Celá rodina tak udržuje skvělé vztahy a může trávit víkendy i svátky těsně blízko sebe.
Nečekaná cesta od rýsovacího prkna
Cesta k herecké profesi vedla přes velkou okliku. Po promoci na stavební fakultě ČVUT se Nárožný svému oboru chvíli věnoval po boku zpěváka Pavla Bobka. Velmi brzy ho to ale táhlo do uměleckého prostředí a začal uvádět koncerty skupiny Rangers. Následně získal prestižní angažmá v divadle Semafor a postupně se stal vyhledávaným filmovým a televizním tvůrcem.
Televizní diváci si ho zamilovali jako cholerického hospodského Duška i jako originálního vypravěče kreslených příběhů Macha a Šebestové. K moderní zábavě má ovšem jasné výhrady. „Humor bez pointy sem zavedlo mnoho lidí, kteří uváděli i České lvy,“ rýpl si do současných poměrů v rozhovoru pro časopis Sedmička. Dodal také smířlivě, že lascivním vtipům bez hlubšího smyslu zkrátka nerozumí.
Vzácný čas pro rodinu
Své pověstné pracovní nasazení musel výrazně omezit po nešťastném pádu a zlomenině stehenní kosti ve zlínském hotelu. Během dlouhé rekonvalescence s francouzskými holemi přehodnotil své priority a začal se naplno věnovat milovaným koníčkům. Pravidelně a rád studuje dějiny střední Evropy devatenáctého století.
Obrovskou radost mu dělají vnučky od dcery Kateřiny. O jejich budoucnost v současném světě má ale trochu strach. „Zatím jsou dobře vychované a já bych se děsil, že se vrátí třeba jako zelené ekokomunistky,“ svěřil se v rozhovoru pro magazín Reportér s ohledem na možná studia v zahraničí. Na samotný závěr ale dodal jisté přesvědčení, že mladá generace si se vším nakonec dobře poradí.
